Odpovědí byl mimo jiné letošní veletrh Svět knihy. Na stánku nazvaném Ukrajinský dům i mimo výstaviště v Café Fra a Café Kafíčko proběhl během tří dnů celý ukrajinský literární festival s prezentací tuctu současných literátů. Mezinárodně nejznámějším hostem byl Jurij Andruchovyč. Autor, tematizující rodnou Halič, ovšem v hravě postmoderním klíči, vědomě navazujícím i na nejvýznamnějšího spisovatele z Ukrajiny 19. století, totiž na Gogola.¨
K veletrhu vyšel překlad Andruchovyčova románu Moskoviáda, popis truchlosměšných příhod ukrajinského literáta v centru rozpadajícího se impéria. Tak: nejde o legitimní zemi jménem Rusko, ale o nelegitimní impérium – v němž se Haličan, snící o střední Evropě, dusí. Román vznikl před dvěma dekádami, ale zvláště pasáže o „přerozování“ bolševiků v pravoslavné nacionalisty znějí děsivě aktuálně. A to tím víc, že Andruchovyč i je zapojuje do své vtipné grotesky.
Kdo má oči, vidí, že se kousek na východ od nás zformovala v posledním čtvrtstoletí bohatá a originální literatura; a že se u nás zformovala odhodlaná generace mladých ukrajinistů – Rita Kindlerová, Tereza Chlaňová, Alexej Sevruk a další. O mladých českých ukrajinistech je vlastně slyšet víc než o mladých rusistech. A zatímco současná česká literatura často řeší otázku, k čemu tu vlastně je – ukrajinská literatura má jasno: jejím úkolem je dovršit kulturní emancipaci národa a pomoci ho dovést zpět do Evropy. Pokud se smíchem, tím lépe.
