Prezidentu Zemanovi se to nelíbí, mluví o novém Koniášovi, mluvčí Ovčáček v tomto směru tweetuje, ministr vnitra Chovanec šel kvůli tomu na Hrad na kobereček apod.
Po brexitu a zvolení Trumpa si Západ, resp. západní politický establishment či elity uvědomily, že šíření nejrůznějších dezinformací ve snaze ovlivnit demokratické volby a politiku je v dnešní době účinnější zbraní než nějaké tanky, letadla a rakety. Americké tajné služby tvrdí, že mají důkazy, že se ruské tajné služby pokoušely dezinformační kampaní působit na výsledek prezidentských voleb v USA apod.
Je také známá věc, že o boj s dezinformacemi a hoaxy – hlavně ruské provenience – stojí i Evropská unie, která na něj vyčleňuje prostředky.
Na druhou stranu nikde není psáno, že to má být úřad, že má existovat pod vnitrem, jakou má mít strukturu a jaké budou jeho kontrolní mechanismy.
Česká republika je členem NATO, a pokud v rámci této organizace dojde k dohodě, že mají existovat podobné úřady, je vcelku logické, že ČR podobný úřad zřídí také. Vezměme si třeba Národní bezpečnostní úřad, který uděluje lidem prověrky kvůli přístupu k tajným a klasifikovaným informacím. Podobný úřad musí mít každá členská země NATO.
S bojem s dezinformacemi je to zásadně jinak. Žádná smlouva o něčem takovém v rámci členských zemí NATO zatím neexistuje. Pokud by úřad mohl nějaké weby dokonce doporučovat k vypnutí nebo na ně dávat úřední razítko „dezinformace“, je to pro nejdůležitější a nejsilnější zemi NATO naprosto nepřijatelné, zapovídá to tamější ústava. V USA existuje neomezená svoboda politického projevu, tedy i politického lhaní, svoboda je tam nedotknutelná, na základě precedentů jsou veřejné osoby v občanském řízení chráněny méně než normální občané.
Skutečnost, že Hillary Clintonová byla před volbami lživě obviněna například z účasti v jakési pedofilní organizaci, vede sice dnes některé publicisty a politiky k úvahám, zda by i Amerika neměla své svobodomyslné ústavní zvyklosti měnit, ale zatím jsou takové myšlenky jenom marginální. Když takový úřad nemůže mít Amerika, logicky nemůže jeho zřízení vyžadovat ani po svých spojencích. Pro nás má ale být do značné míry směrodatné, že podobné centrum plánují zřídit v Německu.
Evropa chce s ruskými dezinformacemi bojovat, zatím ale lze v každém západoevropském hotelu naladit ruský propagandistický kanál Russia Today, v praxi se tedy nic nezměnilo, když nelze zakázat ani tu hlavní dezinformační stoku.
Americký web Breitbart News, který je v západní Evropě označován za rasistický, ultrapravicový, konspirační, dezinformační a bůhvíjaký ještě, se chystá expandovat do EU, včetně Německa. Vypnou či vymažou ho Evropané, když ho založil šéf poradců Donalda Trumpa Steve Bannon a USA jsou – s Trumpem i bez něj – stále ještě garantem evropské bezpečnosti?
K jednotlivým aktérům: Miloš Zeman se najednou bojí cenzury, která mu ale nikdy nevadila. Jako politik a už jako premiér například veřejně žádal likvidaci různých konkrétních tiskovin, návrh zákona omezující kritiku prezidenta apod. se mu také zamlouval. Takže jde spíše o to, zda Zemanovi a jeho poradci Nejedlému náhodou nevadí, že jejich ruští přátelé a spojenci by v Česku neměli v dezinformačním řádění tak volnou ruku jako dosud.
To, že úřad má existovat pod ministrem Chovancem, který dal zlikvidovat osvědčený, funkční a nezávislý policejní útvar a který chce, aby se tu lidé sami vyzbrojovali, člověka ale opravdu moc neuklidní. Pokud jde o vojensko-bezpečnostní věc, nemá to tedy existovat spíše na ministerstvu obrany?
Nezdá se příliš pochopitelné, že nové centrum o patnácti lidech má vymýšlet i ochranu měkkých cílů před teroristickým útokem. To je přece úplně neodvislá agenda a člověk by doufal, že ji dávno řeší tajné služby. K čemu je jinak máme?
Otázka taky je, jak se vybírali a budou vybírat pracovníci centra, kdo bude posuzovat jejich kvalifikaci. Jaká bude přesně metodika k rozlišování informací v zájmu cizí mocnosti nebo těch, které mají šířit strach a paniku, od lží a manipulací, které o sobě v rámci politického boje navzájem přes média šíří čeští politici, lobbisté, kmotři a miliardáři? Jak se přesně rozliší šíření nepravdivé české domácí špinavosti od špinavosti, která už poškozuje bezpečnost či obranyschopnost státu?
Vzhledem k proslulé inteligenci, vzdělanosti a případně servilitě českých policistů a úředníků lze mít důvodné obavy, že ne vždy rozeznají zprávu od názoru a že se budou ve věci vyhodnocování toho, co je pravdivá informace a co hoax, chovat podle toho, odkud zrovna vane politický a povolební vítr.
Zkrátka pokud má takové centrum existovat, mělo by být pod občanskou a politickou kontrolou na způsob kontroly veřejnoprávních médií. A mělo by stát mimo ministerstvo vnitra.
Autor je předsedou správní rady IPPS Institut pro politiku a společnost.
