Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Dospěje summit EU k závěru? Dohoda s Tureckem je složitá

Evropa

  12:38
Dohoda s Tureckem, o které se od včerejška na nejvyšší úrovni v Bruselu jedná, představuje jednu z nejsložitějších věcí, které kdy na nějakém summitu EU přišly na řadu.

Předseda turecké vlády Ahmet Davutoglu přijíždí na summit EU. foto: ČTK

Už jenom proto osobně nedávám velké naděje tomu, že již tento summit dospěje k nějakému zásadnímu a konečnému průlomu. Obě strany by ale mohly prokázat dobrou vůli a oznámit: „Dohodli jsme se, že se dohodneme, a záleží nám na tom, máme dobrou vůli.“ Z toho by mohlo vyplynout, že Turecko začne brzdit migrační vlnu už nyní.

Co chce Turecko? 1. Peníze. 2. Obnovit přístupové rozhovory s EU a otevřít další kapitoly. 3. Bezvízový styk se zeměmi EU.

1. To první je vlastně maličkost, EU je bohatá a má peníze, na své zemědělství dává řádově vyšší sumy, než od EU žádají Turci. Záchrana Řecka stála asi padesátkrát tolik, co Turecko nyní žádá ve věci migrace.

2. To druhé je dobré i pro Turecko, a to i kdyby se nakonec do EU nedostalo a čekala ho v tomto ohledu jen další prokrastinace a anabáze.

To, že se Turecko bude v mnoha oblastech přibližovat lepším a efektivnějším evropským pravidlům, je jistě užitečné pro tureckou ekonomiku, byznys, ale i z pohledu lidských práv, justice, svobod apod. Nelze zároveň otevírat přístupové kapitoly, utahovat šrouby a pochodovat směrem k tvrdému autoritářství.

3. Nejtěžší je to s bezvízovým stykem. Jak zabránit tomu, aby se pod falešnou tureckou identitou skrývali „pro změnu“ uprchlíci a hlavně teroristé? Bude‐li Turecko zavádět nákladné biometrické pasy, jak požaduje třeba Francie, bude mu to trvat spoustu let.

A to nemluvíme o takových „maličkostech“, jako že se smlouvě s Tureckem brání Kypr, že Itálie prý podmiňuje souhlas tím, že nové členské země vezmou více uprchlíků apod. Dodejme ještě, že i kdyby Turecko prokázalo pevnou vůli a opravdu se upřímně snažilo migrační vlnu zbrzdit, nemusí se to vůbec povést, a to třeba v těchto případech nebo v jejich kombinaci:

1. Konflikt v Sýrii propukne brzy plnou silou a ze země nakonec uprchne už opravdu každý, kdo má ruce a nohy. 2. Extrémně dobré počasí usnadní přepravu migrantů. 3. Pašeráci za použití špičkových navigačních technologií naleznou efektivní alternativní trasy.

Každopádně Evropu čeká ještě mnoho dalších summitů o migraci, protože sama případná dohoda s Tureckem nevyřeší vše. EU musí nutně investovat do efektivní ochrany své schengenské hranice, musí na to sehnat peníze, může se zadlužit, když jsou dnes úroky negativní... A bude třeba na to vyčlenit desetitisíce lidí, policistů nebo vojáků.

Je to jistě rozumnější, levnější a celkově méně složité než chránit hranice každé jednotlivé země EU. A pak je také třeba odsouhlasit společný azyl pro celou EU, který může být pro země střední Evropy, kam žádní uprchlíci nechtějí, docela výhodný.

Přečteno včera v Českém rozhlase Plus.

...

K téže věci se vyjadřuje ještě Marc Champion na Bloombergu: zdůrazňuje, že dohoda umožní uprchlíkům, kteří mají nárok na azyl, civilizovanou cestu do Evropy, nebudou muset podstupovat strastiplnou cestu přes Balkán. Vracení do Turecka je sice kompromis, protože Turecko zcela nedodržuje Ženevskou konvenci, ale kompromisy jsou někdy nutné.

Zároveň Champion odhaduje, že nelegální proud uprchlíků bude daleko slabší než vloni, protože balkánská cesta už je zavřena. Tím Champion možná nechtěně naznačuje, že to, co udělala Makedonie a s ní další státy na balkánské trase, je vlastně mnohem efektivnější a důležitější než nějaká pompézní a komplexní dohoda s Tureckem. Úprk přes Řecko totiž souvisí s tím, že řecké ostrovy jsou pár kilometrů od tureckých břehů, stačí se podívat na mapu. Chodit přes Rusko a Ukrajinu je příliš nákladné a cesta přes albánské hory taky nic moc.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.