Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Francie neplní kritéria. Evropská komise netrestá

Evropa

  12:41
Francie získá více času, aby mohla dát do pořádku plnění evropských rozpočtových pravidel, resp. maastrichtských kritérií.

Jan Macháček. foto: Richard Cortés, Česká pozice

O tom se píše od konce týdne, zde je například k dispozici článek z The New York Times.

Francie získá čas do roku 2017, přestože neplní kritéria stále a kontinuálně. Letos a v roce 2016 se předpokládá, že francouzský schodek bude činit 4,1 procenta HDP a na požadovaná tři procenta se země dostane až v roce 2017. EK má právo podepsat, resp. finálně odsouhlasit rozpočtové návrhy, tak aby byly v souladu s unijními pravidly.

EK také vzkázala, že z důvodu slabých hospodářských výsledků nebude žádat, aby byly potrestány Itálie, Finsko a Belgie pro neplnění předepsaných schodků.

Kritici obvykle tvrdí, že k velkým zemím, jako je Německo a Francie, se EK chová shovívavěji, což asi ne tak úplně platí, protože komise je tentokrát shovívavá i k Belgii a Finsku. Nicméně Německo má zase opačný problém. Mělo vloni rozpočtový přebytek 0,6 procenta a na jemná upozornění EK o tom, že by mělo více investovat či podporovat domácí poptávku, většinou nereaguje.

Jistý celkově měkčí postoj EK ke kritériím bude podle serveru Eurointelligence.com patrně tou hlavní stopou, kterou po sobě zanechá J. C. Juncker, nový šéf Evropské komise. Jde totiž o makroekonomicky mnohem významnější položky než v případě tolik diskutovaného Junckerova investičního plánu.

...

I když se, jak známo, o všem důležitém rozhoduje v Berlíně, a nikoli v Bruselu, zmíněný předseda Juncker se zavázal, že do června připraví doporučení, jak mají EU a eurozóna posílit své instituce. Důraz je na slovo instituce, nikoli pravidla.

V tomto ohledu má Juncker spojence v osobě Maria Draghiho, který ve středu v projevu v Evropském parlamentu jasně řekl, že budoucnost eurozóny je ohrožena, pokud se členské státy nevzdají dílu národní suverenity a nedají vzniknout dalším panevropským institucím kromě ECB, která na to sama nestačí.

Ještě jsme nedosáhli stadia plnokrevné měnové unie. Nezdar ve vytváření institucí ohrožuje dlouhodobou schopnost měnové unie přežít v případě velkého vnějšího šoku.

Draghi to sice neřekl nahlas, ale chybějící instituce jsou jasné: minimální společný dluhopis, minimální společná daň, společný fond pojištění vkladů apod.

...

Reuters Breakingviews upozorňují, že výraz ekonomická prosperita je v Německu stále více vyslovován s rumunským, polským nebo italským akcentem. Největší evropská ekonomika se stává stále silnějším magnetem pro vzdělanější pracovní sílu z jiných zemí EU. Imigrace dosahuje dvacetiletého vrcholu, je dvakrát větší než v roce 2008. Německo to potřebuje, protože jinak se nevyrovná s důsledky stárnoucí populace. Země se stala po USA druhou nejoblíbenější destinací pro migranty na světě. 85 procent nově příchozích pochází z Bulharska, Polska, Rumunska a Itálie.

Bez imigrantů by německá „ekonomická lokomotiva“ dávno havarovala. 60 procent z 1,7 milionu pracovních příležitostí vytvořených v Německu po roce 2010 bylo převzato cizinci. Každý imigrant platí na daních a sociálních odvodech o 3300 eur více, než ze systému dostává.

Do roku 2050 se počet německých zaměstnanců sníží o 14 milionů. Kdyby Německo ztratilo celou třetinu pracovní síly, zhroutil by se tamější důchodový i sociální systém. Proto Německo do roku 2050 potřebuje 400 000 nových migrantů ročně. Větší mobilita pracovní síly uvnitř EU je životně důležitá také pro přežití eurozóny, na tom se ekonomové shodnou dávno. Pokud Angela Merkelová odmítá politiku Davida Camerona, který žádá omezení svobodného pohybu uvnitř EU, činí tak nejen na základě principů a ideálů, ale také v bytostném německém ekonomickém zájmu.

...

Německé odbory IG Metall si vybojovaly pro letošek zvýšení mezd o 3,7 procenta. Bundesbanka to víceméně přivítala. Je to důležitá pozitivní makroekonomická zpráva. Pomůže snad v boji eurozóny s deflací a pomůže přece jen i některým konkurentům německé exportní mašiny v EU a eurozóně.

Debata Jana Macháčka

Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?
Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné, obecně neškodné látky v okolním prostředí. Taková látka, která vyvolává alergickou...