Jacob Kirkegaard a Thomas Philippon píší na Bloombergu, že náklady na zabezpečení vnější hranice a na integraci muslimů daleko překonávají současné rozpočtové plány EU. Efektivní ochrana vnější hranice EU by měla stát 20 miliard eur, integrace jednoho uprchlíka může stát ročně 10 000 eur. Rozpočet EU přitom činí 140 miliard eur, ale rozpočet Frontexu, což je agentura pro zabezpečení hranic, činí pouze 143 milionů eur. Totéž stojí Spojené státy ročně 32 miliard dolarů.
Autoři navrhují vydat dluhopisy, tedy tentýž instrument, který Německo odmítlo v rámci řešení krize eurozóny. Dluhopisy by se mohly jmenovat „dluhopisy bezpečnosti a mobility“. Evropa si nyní může půjčovat za nulový úrok. V případě eurokrize mocensky zvítězil názor, že si za krizi mohou jednotlivé země samy. Rozpad Schengenu a idejeotevřených hranic je hrozba konce společného evropského projektu a musí být řešena a financována společně.
Populační exploze na Blízkém východě a v Africe naznačuje, že migrační krize neskončí ani s koncem války v Evropě. Ochrana hranic je dlouhodobý problém, žádající dlouhodobé, stabilní řešení.
MACHÁČEK: Musíme sepsat naši novou deklaraci práva na život, svobodu a hledání štěstí |
Souhlasím, leč není jasné, jak autoři k této kalkulaci došli. Kromě vnější hranice EU je však navíc třeba chránit hranici Schengenu, což bude také něco stát.
Hugo Dixon na Reuters vidí v pařížských útocích i jakýsi záblesk naděje. Události prý daly do pohybu syrský mírový proces.
Mírový proces v Sýrii může porazit Islámský stát i omezit uprchlickou vlnu, která destabilizuje Evropskou unii. Autor považuje za nadějné, že země jako Saúdská Arábie,Írán, Francie a Turecko podepsaly společný plán, který má Sýrii zajistit ústavu a volby.
Jenom nová vláda národní jednoty může efektivně porazit Islámský stát.
Migrační proud byl zneužit teroristy. Útoky mířily na cíle, které muslimové nesnášejí |
Intenzivnější bombardování IS pomohlo Kurdům i irácké vládě získat zpět část území. Dlouhodobě na silnější bombardování spoléhat nelze, protože bombardování hustě obydlených oblastí přinese tolik civilních ztrát, že se to z hlediska propagandy obrátí proti Západu. Stačí si vzpomenout na nedávné nešťastné bombardování nemocnice v Afghánistánu.
K relativně optimistickým textům doplňme ještě článek Johna Pradose, také na Reuters. Ten píše, že teroristé z Islámského státu po sobě nyní zanechali tolik stop, že toho budou hořce litovat. Kdo jsou příbuzní, jak se půjčovala auta, jak se za to platilo, komu se psalo a telefonovalo: příbuzní, přátelé, společníci. Síť osob, které budou monitorovány, se nyní výrazně rozšíří. Lépe zmapován bude i černý trh se zbraněmi.
Spolupráce tajných služeb v Evropě se zlepší a zintenzivní, to je nyní jasná priorita a imperativ. CIA tvrdí, že během šesti měsíců po 11. září 2001 identifikovala v USA i dalších zemích 2500 lidí s konexemi na teroristy a „ulice od nich vyčistila“.
MACHÁČEK: Uprchlíky zastavila řecká stávka |
Wolfgang Münchau si myslí, že pokud se Itálie nevzpamatuje z recese, težko bude moci zůstat v eurozóně.
Italská vláda si sice myslí, že je imunní vůči globálním vlivům, ale zpomalení v Číně a na nových trzích se jí dotkne a náklady na příval uprchlíků budou mít také své dopady.
Reálný HDP v Itálii je dnes stejný jako v roce 2000, kdy bylo spuštěno euro.
Autor je skeptický k italským ekonomickým prognózám ze tří důvodů.
1. Itálie není imunní vůči globálnímu zpomalení.
2. Recesi může doprovodit bankovní krize.
3. Pak je tu reformní politika premiéra. Místo reformy soudnictví a státní správy se sníží daň z nemovitostí. Přinese to hlasy, ale ekonomiku to neoživí.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
