Ve zprávě, kterou převzal také server Lidovky.cz, se dále praví, že veto či odrazující pokuta z Bruselu by představovaly bolestnou porážku pro maďarského premiéra Viktora Orbána, jenž z projektu udělal ústřední bod své strategie prohlubování politických a hospodářských vztahů s Ruskem – navzdory nevoli Západu vůči Moskvě kvůli ukrajinské krizi.
Podle kritiků dohoda obsahuje finanční rizika a zároveň prohlubuje energetickou závislost Maďarska na Rusku. Z Ruska již pochází 80 procent maďarského dovozu ropy a 60 procent plynu. Unijní diplomaté upozorňují, že Orbánovo rozhodnutí neuspořádat na dostavbu elektrárny soutěž zvýraznilo obavy, že jeho blízké vztahy s Moskvou by mohly Maďarsko vést k pokušení postavit se proti sankcím proti Rusku.
Budapešť loni v prosinci uzavřela s ruskou společností Rosatom kontrakt na konstrukci, výstavbu a údržbu dvou reaktorů o výkonu 1200 megawattů ve městě Paks, ležícím asi 110 kilometrů jižně od Budapešti, kde se nachází jediná maďarská jaderná elektrárna.
Dostavbu má Moskva financovat z 80 procent. Avšak utajení některých detailů dohody z důvodu národní bezpečnosti vyvolalo u Orbánových kritiků a Bruselu podezření.
Kontrakt podle listu nyní zkoumají dvě agentury EU: Euratom, který schvaluje dodávky jaderného paliva, jakož i vyšetřovatelé Evropské komise pro hospodářskou soutěž, kteří prověřují státní dotace a kontrakty uzavřené s Rosatomem bez veřejné soutěže.
Protimonopolní vyšetřování kvůli možnému porušení pravidel EU je dosud v raném stadiu, což dává Maďarsku příležitost dohodnout se s Bruselem ještě před oficiálním spuštěním vyšetřování v plném rozsahu, poznamenaly Financial Times. Souboj se podle listu jeví součástí širší bitvy mezi eurokraty a Ruskem o unijní energetickou bezpečnost. Loni Moskva odepsala projekt plynovodu South Stream do jihovýchodní Evropy za 50 miliard dolarů poté, co regulátoři EU uvedli, že monopolní vývozce ruského plynu Gazprom by porušil pravidla hospodářské soutěže tím, že by byl současně dodavatelem a vlastníkem plynovodu...
Podle mluvčího maďarské vlády se Evropská komise pokouší vměšovat do energetické politiky států a pokusy Bruselu vybudovat jednotný vnitřní energetický trh ohrožují svrchovanost členských států.
Tolik zpráva deníku Financial Times, která má zásadní význam pro oblast energetiky i pro energetickou bezpečnost v Evropě a ve střední Evropě. Ale také pro Slovensko, které staví jadernou elektrárnu Mochovce, a také pro Českou republiku, která chce stavět další jaderné zdroje.
Na prvním místě by stálo za to poopravit formulaci, že „eurokraté“ chtějí snížit energetickou závislost na Rusku. To snad chce každý normální člověk! „Eurokraté“ nepochybně reagují na politickou vůli například Evropské rady, Evropského parlamentu.
Za druhé je jasné, že se Evropské komisi maďarsko-ruský plán nelíbí, ale napadnout ho po právní stránce nebude vůbec snadné. Svolení Bruselu měla pro Budapešť zařídit finanční skupina Rothschild a na její doporučení i významná německá právní kancelář Hengeler Mueller. Orbán se skupinou Rothschild uzavřel dohodu o ekonomickém poradenství už v roce 2012, mnohokrát jednal s některými jejími vedoucími představiteli... (Více se dočtěte zde.)
Lze bohužel odhadovat, že plán je z právního hlediska připraven dosti neprůstřelně a že jeho neprůstřelnost stála velké peníze. Jde o mezistátní dohodu, takže ji nelze snadno chápat jako zvýhodňování jedné firmy, obcházení veřejné soutěže apod. Mezistátní dohoda také může podle mnohých právních výkladů zůstat tajná, pokud její odtajnění neodhlasuje maďarský parlament apod. To hlavní, o co se asi může EK nyní opírat, je asi změněná bezpečnostní situace, souvislost se sankcemi apod.
Z pohledu Maďarska je asi potřeba poopravit interpretaci, že se Orbánovci potřebovali jen tak na základě rusofilských či autoritářských spádů sblížit s Putinem. Nejen na příkladu nezdařené soutěže na dostavbu Temelína, ale i na příkladu nové britské jaderné elektrárny je jasné, že nové jaderné bloky lze dnes postavit z ekonomického pohledu pouze se státní garancí nebo se státní garancí budoucích výkupních cen. I pokud by státy (daňoví poplatníci či zákazníci energetických firem) chtěly garance poskytovat, není jasné, zda se slučují s jednotným evropským energetickým trhem, zda je bude EK podporovat, spíše nikoli.
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA |
Zajímavý systém nabízí Finsko, kde stavbu elektráren financují konsorcia podniků z oblasti budoucích odběratelů elektřiny. V případě Finska je ale třeba upozornit, že nové konsorcium pro budoucí jadernou elektrárnu je společným podnikem budoucích odběratelů a ruského dodavatele.
I proto jsou důvodné obavy, že maďarskou cestou, tedy cestou mezistátní smlouvy, může chtít jít i Česká republika ve věci výstavby nových zdrojů v Temelíně či Dukovanech. Na jedné straně tomu nenahrává bezpečnostní situace, na druhou stranu proruské spády mnohých vlivných členů ČSSD a prezidenta jsou známé. Snad může tyto úvahy současné přitvrzení ze strany EK nalomit.
Pokud chce Evropská komise maďarský projekt zastavit, musí logicky nabídnout Maďarsku alternativní energetickou vizi, která nepodlomí konkurenceschopnost maďarského hospodářství.
V tomto ohledu toho „Západ“ zatím mnoho nepředvedl. Strategický projekt plynovodu Nabucco je mrtev, a pokud se má Maďarsko do budoucna koncentrovat výhradně na výrobu elektřiny z plynu a zároveň závislost na Rusku omezit, bude třeba investovat nesmírné peníze do nových přístavních terminálů na zkapalněný plyn v celé Evropské unii. Zatím jsou v EU tři takové přístavy, ale bude jich třeba až třicet. Další masivní investice si vyžádají nové zásobníky plynu, plynovody a rozšíření kapacity těch stávajících. Bude to drahé, jsou to obrovské investice a je otázka, kdo je zaplatí v Unii, která se zatím v oblasti společných investic zmohla pouze na Junckerův investiční plán, ve kterém je pouhých šest miliard eur nových peněz.
