Uvídíme, jak to bude s vydáním podezřelých do USA. Důležitý závěr ale můžeme učinit už dnes. Švýcarsko už není tak bezpečná země, ostatně mnozí čeští tuneláři o tom vědí svoje.
Dobrá zpráva je, že když jsme všichni tušili, že za rozhodnutím o tom, že se světový šampionát ve fotbale v roce 2018 bude konat v Rusku a v roce 2022 v Kataru vězí korupce a že už to je do očí bijící drzost a bohorovnost, daří se takovou kriminalitu i důkazně mapovat.
Mimochodem – tušili jste, že viceprezidentem „seriózní organizace“ FIFA je občan Kajmanských ostrovů Jeffrey Webb a dalším viceprezidentem Jack Warner z Trinidadu a Tobaga (oba jsou mezi zatčenými)?
...
Analýzy polských voleb i komentáře k nim jsou obecně v Česku lepší než v západních médiích (hlavně díky lidem, jako je Martin Ehl či Luboš Palata). Osobně bych k výsledku dodal, že pokud se ve světě vžilo heslo „it’s the economy, stupid“ („volby jsou o hospodářství, hlupáku“), byl jsem sám jeho velkým protagonistou a vždy jsem tvrdil, že i český volič se často velmi řídil tímtéž, především v posledních prezidentských i parlamentních volbách, které byly prostě referendem o ekonomické politice minulé politické vlády.
Pro polské prezidentské volby něco takového ale vůbec neplatí.
Všímá si toho i Leonid Beršidskij na Reuters, který se táže, proč voliči v ekonomicky úspěšné zemi, kde HDP na hlavu o překot roste a která rychle dohání západní sousedy, chtějí odstavit prezidenta či vládu.
Polsko představuje během osmi let vlády Občanské platformy (kterou reprezentuje i odcházející prezident Bronisław Komorowski) jeden z výjimečných úspěšných příběhů EU poslední doby. Před rokem 2008 rostlo rychleji než většina zemí EU, jako jedna z mála zemí na světě se vyhnulo recesi po roce 2008 a chovalo se z hlediska růstu spíše jako nový trh než jako velká evropská země. V letech 2008 až 2013 rostl HDP na hlavu v Polsku rychleji než v Brazílii. (graf najdete zde)
Co se HDP na hlavu týče, dosahuje nyní Polsko 60 procent evropského průměru, před 25 lety to bylo 32 procent. Vedle důvodů, že Komorowski byl mdlý, začal s kampaní pozdě a pravicový kandidát Duda bodoval s více protiruskou rétorikou na východě Polska, se Beršidskij vrací k vnímání ekonomiky a cituje Jacka Żakowského, který je přesvědčen, že Polákům schází rovnost, ale nikoli komunistického druhu. Jde prý o rovnost práv a povinností. Proto Poláci pracují v Irsku, Británii nebo Německu, protože mají pocit, že tam mohou rovnocenně žít, i když nejsou součástí privilegované třídy.
Jenže podle tzv. Giniho koeficientu je nerovnost v Polsku sice horší (vyšší) než v Česku nebo na Slovensku, ale je na evropském průměru. Důležité ale je, jak to lidé vnímají. Hrdým Polákům vadí nerovnost příležitostí a podle zprávy o tom, jak se které národy cítí šťastné, jsou Poláci až na 60. místě na světě.
Kdyby se byl Komorowski včas soustředil na tyto věci a témata, možná vůbec prohrát nemusel.
...
Editorial téže agentury si všímá, že dva spolehlivě proevropské národy – Polsko (v prezidentských volbách) a Španělsko (v komunálních) – zvolily eurokritické či euroskeptické strany. Pokud se to v obou zemích přenese do národních voleb, bude to velký problém.
Britský premiér David Cameron může být spokojen. Zemí, které budou žádat volnější integrační modul po vzoru Británie, možná přibude, pokud se po roce 2017 budou měnit evropské smlouvy.
Zásadní otázkou je, kde potom zůstane stát Česká republika.
...
Hugo Dixon má pro Reuters skvěle vyargumentováno, proč má řecký premiér Tsipras svolat nové volby a vysvětlit voličům, proč potřebuje dosáhnout kompromisu. Nejlepší datum pro volby je červenec. Krátkodobé dohody s věřiteli už bude dosaženo, ale bude teprve před jednáním o dlouhodobém programu.
