Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Ropa jako v roce 1997

Evropa

  13:29
Organizace OPEC se vzdala „řízení“ trhu s ropou a surovina se propadla na šestileté minimum. Neochota sdružení OPEC jednat a plnit svou misi připomíná podle agentury Bloomberg situaci z druhé poloviny 90.let, kdy mezi lety 1997–99 ztratil OPEC kontrolu nad trhem a ropa se propadla až na 10 dolarů za barel.

Podíl OPEC, OECD a SSSR na těžbě ropy. foto: archiv

Již tehdy byl OPEC prohlašován za mrtvý, ale je dobré si zapamatovat, že vyšel z krize posílen a ropa se pak vyšplhala až na 150 dolarů za barel. Chavesovský režim ve Venezuele se na 15 let usídlil u moci a znárodnil ropné firmy (nyní se při pádu cen ropy konečně zhroutil), v Rusku upevnil moc Putin a také získal kontrolu nad ropnými firmami.

Kromě všeobecně známých faktorů, jako je nová americká těžba či zpomalení v Číně, jsou tu i další vlivy. Podobně jako v roce 1997 pomohlo pádu cen ropy El Nino, které snížilo poptávku po topných olejích. Něco podobného lze prý očekávat tuto zimu.

Chopí se časem OPEC zase kormidla? Je to jen otázka času? Nebo je jeho éra definitivně pryč? Kdo si myslí, že to ví, může vesele investovat a zkusit vydělat peníze.

...

Ministři vnitra EU se shodli na plánu, který umožní vládám v mimořádné situaci obnovit hraniční kontroly až na dva roky, pokud o to požádají. Zatím to bylo možné pouze na šest měsíců. Pokud se toto smluvně a legislativně prosadí, neskončí Schengen sice de jure, ale skončí de facto.

Už někdo ví jaký na to má názor česká vláda? Už má analýzu dopadu konce Schengenu na české HDP, na logistiku českého automobilového průmyslu? Už měla kvůli tomu vláda mimořádné zasedání? Bude-li existovat Benelux a třeba nordická zóna svobodného pohybu, o co se má česká politika snažit? Zachovat otevřené hranice s Německem a Rakouskem? O svobodnou V-4?

...

Hugo Dixon se na Reuters zamýšlí nad výzvami, které stojí před tureckou ekonomikou. Na jedné straně ji samozřejmě poškozuje současná nedůvěra investorů v nové trhy, válka v Sýrii, uprchlická krize a hlavně ruské sankce, většinu ekonomických potíží si ale Turecko způsobuje samo.

Autoritativní Erdogan silně politizuje ekonomiku. Když začal v roce 2002 vládnout, poslouchal recepty MMF. V poslední době ale omezil nezávislost centrální banky, která ztrácí kredibilitu a svobodu stanovovat úrokové míry. Inflace činí 8,1 procenta. Turecká lira se vůči americkému dolaru v posledním roce propadla o pětinu. Odvolán byl kompetentní vicepremiér pro ekonomiku Ali Babican. Erdoganův zeť se stal ministrem pro energetiku.

Erdogan útočí na svobodu tisku, nezávislost justice, korupce je rozšířená. Nestabilita a slabý právní stát nejsou dobré základy pro byznys. Stavebnictví sice prožívá obrovský boom, domácí spotřeba zůstává na slušné úrovni. Ekonomika stále roste o slušná tři procenta. Stavební boom se ale děje na úvěr a je tažen růstem cen nemovitostí. Až začnou klesat, může to na ekonomiku tvrdě dopadnout.

Jediná dobrá zpráva je, že Turecko má nyní jistou motivaci dávat více energie do přístupových jednání s EU, což bude znamenat jistý reformní tlak. Otázka ale je, jak vážně to EU myslí.

...

Úspěch pravicové Národní fronty ve volbách veliceohrožuje osud ekonomických reforem. Swaha Pattanaiková na Reuters upozorňuje, že Národní fronta má silnou protekcionistickou agendu, hájí ekonomický patriotismus a staví se na odpor „neférové konkurenci“ ze zemí s nižší cenou práce.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.