Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Pokus o střízlivé hodnocení Angely Merkelové

Názory

  13:55
PRAHA - Člověk je samozřejmě znechucen nechutnými a vulgárními projevy spoluobčanů vůči představitelce sousedního státu a zůstává mu rozum stát nad tím, že podle průzkumů je snad Čechům sympatičtější Putin apod.

Angela Merkelová foto: Reuters

V této atmosféře je těžké pokoušet se o věcné hodnocení kancléřčiny evropské politiky. Mnoho lidí totiž rozjitřily projevy české sprostoty natolik, že se zase cítí povinni hájit kancléřku všude a ve všem.

Průzkum: Češi důvěřují nejvíce papežovi a Zemanovi, Merkelová se propadá

Evropa prochází mnoha krizemi a výzvami. Z nich nejdůležitější jsou agresivní Rusko, brexit, migrace, eurozóna, energetika, eroze demokratických hodnot v Maďarsku a Polsku a institucionální krize integračního projektu.

Začněme Ruskem. Protiruské sankce po agresi na Ukrajině v Evropě drží díky Německu (zvláště nyní po brexitu) a díky kancléřce, a to navzdory tlaku německého exportního průmyslu a mnoha politiků. O Putinovi si Merkelová nedělá iluze, ztratila v něj důvěru a jedná s ním stroze. Příměří na Ukrajině dohadovala rovněžMerkelová. Na druhou stranu kancléřka nakonec schválila i v době sankcí stavbu druhé trubky plynovodu Nord Stream z Ruska.

Ve věci brexitu je třeba kancléřku pochválit za opatrný, rozumný a uměřený postoj. Netřeba na Brity tlačit, mají dostat čas, aby si vše rozmysleli. Kdyby vládl v Německu Martin Schulz (předseda EP) nebo Martin Selmayr (vedoucí sekretariátu J. C. Junckera), už tři měsíce by se na Brity povykovalo a štěkalo, aby odešli co nejdřív. Není vyloučeno, že by kancléřka byla ochotna s Brity jednat i o tom, že si to mohou ještě jednou rozmyslet. To by ale museli chtít sami Britové. Kancléřka navíc dosud patří k zastáncům transatlantické dohody TTIP.

Kancléřka obyčejně vyčkává a nikam nespěchá, problémy je zvyklá „vysedět“, z čehož ale zcela vybočuje pozvánka pro obrovský počet migrantů, která vysoce převyšuje západoevropský liberální standard. Přerozdělování skrze kvóty nebude fungovat, všichni chtějí pouze do Německa či Švédska. Své oponenty ve střední Evropě ale Merkelová nijak neuráží ani zatím netlačí na vyvození nějakých závěrů. Balkánská migrační trasa nyní stojí díky dohodě s Tureckem. Co když ale dohoda padne a do Evropy začnou zase proudit statisíce migrantů? Má vůbec kancléřka plán B? Zachrání vše Makedonie se svým plotem? Pro skutečnou ochranu společné hranice EU udělalo Německo zatím málo, především neposkytlo v této věci jasný politický leadership.

Se soucitem a otevřenou náručí vůči migraci kontrastuje tvrdý a nekompromisní přístup vůči zadluženým zemím na jihu Evropy, kde – především v Řecku –naordinovaná fiskální přísnost nepřináší ekonomické výsledky a „pomoc“ slouží především záchraně německých bank. Přitom samotnému Německu byly za posledních sto padesát let odpuštěny dluhy třikrát, o čemž nechce pomyslná „švábská hospodyně“ ani slyšet. Navíc německý důraz na to, aby všichni měli obchodní a fiskální přebytky jako Německo, vůbec nedává smysl. Útěchou nám asi může být, že bez Merkelové by ta německá tvrdost byla ještě mnohem horší.

Eurozónu zatím zachránila ECB – s tichým přikývnutím, či spíše mlčením ze strany kancléřky.

Ve věci útoků na principy liberální demokracie v Polsku a Maďarsku zatím Merkelová zastává velice zdrženlivý a opatrný přístup, budování příkopu východ–západ zjevně nepovažuje za dobrý nápad.

Německý důraz na obnovitelné zdroje odstartoval energetickou technologickou revoluci, kterou země ufinancuje a patrně pomůže i tamějšímu průmyslu. Urychlení odchodu od jádra bylo ale motivováno politicky a emočně, nikoli na základě rozumné analýzy reálného nebezpečí. Zatím také Německo paradoxně pálí více plynu a uhlí a zvyšuje emise CO2.

Ve věci institucionální dostavby EU Merkelová nemá žádnou vizi krom toho, že víme, že Německo nechce otevírat základní smlouvy a pokud možno co nejdéle udržovat a „vysedět“ stav, kdy se nebude nic měnit. Jsou tu ale, jak známo, jiní, kteří by EU raději rozebrali. V době kancléřčina úřadování zatím dochází k největšímu úpadku respektu k autoritám EU. Za EU vystupuje a rozhoduje kancléřka, různí prezidenti a předsedové jsou s výjimkou ECB spíše pro smích.

Čtenáře Monitoru JM zvu na mezinárodní konferenci o Evropě, která se koná 19. září.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!