Konvenční řešení pro takovou situaci je známé a je to rozvod. Rozvod vždy znamená finanční ztráty pro obě strany, ale obě strany se do něj většinou pustí i za tuto cenu, resp. s ochotou zvýšenou cenu zaplatit.
Když Němci říkají, že nákaza z případného řeckého odchodu bude izolována, měli byzatajit dech a jít do toho naplno.
Pro Řecko přinese odchod z eurozóny nové ekonomické a politické možnosti. Zemi to umožní tzv. defaultovat na své gigantické dluhy nebo jednat o jejich další restrukturalizaci (aby se to řeklo slušně). Řekové budou moci devalvovat a obnovit zdevastovanou konkurenceschopnost. Krátkodobě to přinese náklady a příklad Argentiny naznačuje, že přijdou útoky na banky a sociální neklid, ceny potravin a energií půjdou nahoru apod.
MACHÁČEK: Řecko dostalo od unie 200krát víc než Ukrajina |
Dlouhodobý efekt ale bude především psychologický. Pokud si Řekové připadají ponižováni, psychologicky se osvobodí a nabudou sebevědomí a pocitu vlastní zodpovědnosti za sebe sama. Což je základ budování důvěry, na které stojí společnost i ekonomika.
Bill Schneider na Reuters upozorňuje na pozoruhodný destruktivní efekt na straně republikánských kandidátů na amerického prezidenta. Jejich potíž je totiž v tom, že mají všichni příliš peněz, resp. se v nich doslova topí.
Dostane Řecko další šanci? Ministři financí eurozóny uvažují o plánu B |
Bohatí donoři tlačí svoje kandidáty do poslední možné chvíle, a když má vedeníRepublikánské strany zájem počet republikánských kandidátů co nejdříve snížit na minimum, vliv peněz tlačí opačným směrem.
To povede k tomu, že se republikáni budou do konce primárek v maximální možné míře kanibalizovat, zatímco u demokratů je v zásadě jasno už nyní a šance, že se vynoří demokratický kandidát proti Hillary Clintonové, je spíše hypotetická.
Článek Clivea Crooka na Bloombergu by si měli přečíst všichni proponenti většinového volebního systému, jenž podle nich nastolí jasného vítěze voleb, který vládne sám.
Podívejme se, k čemu dospěla Británie, která většinový volební systém má.
Řecko v Rize reformy nepředloží. Peníze mu vystačí do června |
Velmi pravděpodobným výsledkem voleb bude, že Británie bude mít menšinovou vládu, což voliči, zvyklí na to, že vládne jedna strana, budou chápat dosti špatně.
Možná ještě horší ale je, že se klidně může stát toto: Anglie odmítne labouristy a zvolí konzervativní většinu. Skotsko také odmítne labouristy a zvolí jednoznačně Skotskou národní stranu. Jak to skončí? Spojené království bude mít labouristickou vládu s tichou „nekoaliční“ podporou Skotské národní strany.
Výsledkem bude, že Anglie bude mít vládu, kterou nechce, drženou u moci „přereprezentovaným“ Skotskem.
Autor je předsedou správní rady IPPS (Institut pro politiku a společnost spojený s hnutím ANO 2011).
