Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Ruský vliv v Evropě. Putin se snaží zasít nevraživost

Evropa

  13:31
Dnešní rozsáhlá analýza na titulní straně The New York Times mapuje, jak chce Rusko rozložit a rozklížit Evropskou unii za pomoci peněz, ideologie a dezinformace.

Ruský prezident Vladimír Putin. foto: Reuters

Rusko financuje politické strany a hnutí. Cíl Kremlu je zasít nevraživosti a rozdílné postoje, destabilizovat Evropskou unii a rozdrobit, co byl až dosud relativně jednotný, i když velice křehký konsenzus ohledně Evropské unie.

Článek cituje amerického viceprezidenta Josepha Bidena, který nedávno řekl doslova: „Rusko se snaží rozbít klec a pracuje usilovně na tom, aby kooptovalo a financovalo jak pravicové, tak levicové protisystémové strany v Evropě. Prezident Putin vnímá tyto politické síly jako užitečné nástroje, pomocí kterých manipuluje a vytváří praskliny v evropské politice.“

Česká republika je spolu s Maďarskem, Itálií a Francií zmíněna v článku jako jedna ze zemí, kde Rusko v poslední době získává nějaký vliv a pozornost.

Konkrétní případy (od Gerharda Schrödera a jeho angažmá v Gazpromu přes Jobbik po Le Penovou), které článek jmenuje, se ale České republiky vůbec netýkají. Text obsahuje i jednu pozitivní, nadějnou myšlenku. Financování politických stran z kraje politického spektra se nakonec může Rusku nevyplatit, protože si tím Rusko proti sobě postaví celý mainstreamový politický establishment v postižených zemích.

Dodejme, že Evropská unie se bohužel příliš často úspěšně klíží i bez ruských peněz. Řecká krize se řeší technokraticky bez schopnosti nadhledu a odstupu a bez ohledu na bezpečnostní a geopolitické konsekvence. Místo soustředění se na Rusko a Ukrajinu se EU bude zaměřovat na vyjednávání s Británií o odchodu nebo setrvání v EU. A transatlantická obchodní dohoda TTIP, která může EU přiblížit Americe, je bohužel například v takovém Německu stále méně populární.

...

Andy Mukherjee se na Reuters vyjadřuje k překvapivě silnému růstu japonské ekonomiky, která v prvním čtvrtletí meziročně poskočila o 3,9 procenta, přičemž analytici očekávali většinou 2,4 procenta. Je to skok, jaký Japonsko nezažilo dlouhou dobu.

Japonský jen oslabil od října vůči dolaru o 16 procent (euro o 14 procent). Dobrá zpráva je, že japonské firmy intenzivně investují.

Japonsko i jeho výrobci profitují z měnové války, růst však bude udržitelný pouze v případě, že porostou i mzdy a že se japonští exportéři podělí o své zisky se zaměstnanci, aby se mohla pozvednout domácí poptávka.

Laskavé čtenáře zvu na zítřejší debatu o migraci na CERGE-EI.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS (Institut pro politiku a společnost spojený s hnutím ANO 2011).