Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Večeře ve Versailles a vícerychlostní Evropa

Názory

  13:35
PRAHA - Premiéři Španělska a Itálie se v pondělí sešli s německou kancléřkou a francouzským prezidentem na večeři ve Versailles. Neformální setkání politických lídrů čtyř velkých západoevropských zemí předchází zasedání Evropské rady, které se bude konat příští týden v Bruselu, ale hlavně summitu k výročí Římských smluv, jež stály u kolébky dnešní EU.

Německá kancléřka Angela Merkelová při proslovu k národu po útoku v Berlíně. foto: Reuters

Summit potvrdil to, o čem se diskutovalo už v souvislosti s uveřejněním Junckerovy Bílé knihy minulý týden. Posun je v tom, že kancléřka Merkelová změnila názor a stala se z ní zastánkyně přístupu „Evropa à la carte“, tedy situace, kdy si každá členská země EU bude vybírat podle „jídelního lístku“, v čem se vlastně chce a nechce integrovat. Silným, připraveným a ochotným se nemá v další integraci bránit.

Oficiálně se mluví o tom, že více integrace se má týkat spolupráce na poli boje s terorismem, ve společné ochraně hranic a ve věci společné obrany.

Dodejme: všimněme si, že se vůbec veřejně nemluví o vyšším stupni integrace eurozóny, což je to, o co ve skutečnosti jde. Zde až dosud Němci odolávali francouzským požadavkům na větší integraci eurozóny, což je mimochodem hlavní bod volebního programu Emmanuela Macrona, který je favoritem francouzských prezidentských voleb.

Oficiálně se bude hrozba Evropy à la carte používat i jako forma distancování se od zemí s neliberálními tendencemi, jako jsou Polsko a Maďarsko, nebo páka na země, které nechtějí přerozdělovat uprchlíky.

Co se společné obrany týče, hrozí, že bude stejně nefunkční jako nedostavěná eurozóna. Možná by mohla EU zkusit začít se společným nákupem některých zbraní, protože se tak výrazně ušetří.

...

OECD vydala zprávu o světové ekonomice. Očekává se, že globální ekonomika letos poroste o 3,3 procenta, což je více než 3 procenta v roce 2016. Celkově je to ale méně než průměr posledních dvou dekád, hlavně kvůlli nízkým investicím, slabému nárůstu produktivity a příjmovým nerovnostem.

Důležitá jsou varování: globální ekonomika nebude dostatečně silná, aby mohla ustát rizika spojená s nárůstem protekcionismu, prasknutím bubliny na akciových trzích nebo hrozbou vzrůstající měnové volatility.

Turecku a Mexiku se v souvislosti se sílícím dolarem bude prodražovat obsluha dluhu, pro Evropu jsou největším rizikem volby ve Francii, Nizozemsku a Německu.

...

Zde můžeme rovnou navázat. Leonid Beršidskij se na Bloombergu pokusil o optimistický výhled. Podle něj se v Evropě již více než rok obáváme, že ultrapravicové a antievropské strany vyhrají volby takřka po celé Evropě. Ve skutečnosti jsou extremisté na ústupu. Podpora Geerta Wilderse a jeho strany PVV podle průzkumů klesá. Ještě před rokem by získal v nizozemském parlamentu 40 křesel, dnes už jenom 30. Dodává, že v Nizozemsku se lidé chovají zvláštně. Zatímco v jiných zemích voliči podporu extremistů mnohdy nepřiznají, v Nizozemsku ji prý artikulují naschvál ve větší míře, a nakonec se zachovají rozumněji.

V řijnu 2016 měla Marine Le Penová podporu 30 procent voličů, teď už ji podporuje jen 26 procent lidí. Podobný pokles podpory zaznamenává italské Hnutí pěti hvězd. Německá AfD měla před rokem 15 procent, nyní má už jenom 11 procent.

Nakonec se podle autora ukáže, že kontinentální Evropa je stabilnější, inkluzivnější a silnější, než často tvrdí anglosaští komentátoři. Problém je prý pouze s postkomunistickými zeměmi, ty byly podle autora do EU přijaty předčasně.

Děkujeme za vlídná slova Rusovi, který emigroval do Berlína.

....

Donald Trump je opět pod palbou – tentokrát proto, že se na recepci vloni v dubnu sešel s ruským velvyslancem v USA on sám. Těsně po schůzce pak pronesl kandidátský zahraničněpolitický projev, ve kterém se vyslovil pro „uvolnění napětí a zlepšení vztahů s Ruskem“.

Vlastně je to podobné jako s ministrem spravedlnosti Jeffem Sessionsem. Problém není v těch schůzkách s ruským velvyslancem. Velvyslanci všech zemí ve všech zemích se snaží setkávat se s prezidentskými kandidáty i volebními lídry. Sessions i Trump měli krátká setkání a schůzky s desítkami různých velvyslanců. Potíž je v tom, že oba říkali, že neměli „žádné schůzky s Rusy“, že „interakce byla nulová“ apod. Na lhaní je americká politika citlivá, alespoň dosud tomu tak bylo. Než nastala doba postfaktická.

Debata Jana Macháčka

„Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost“