Zprávu najdete zde. Ekonomický růst v Itálii dosáhne letos 1,3 procenta, do roku 2020 to už bude zase pouhé jedno procento růstu. Mírné oživení podle MMF poskytuje ideální podmínky pro uskutečnění ekonomických reforem.
Potíž je v tom, že v současné době v Itálii žádná strana ekonomické reformy nenabízí a nepřipravuje. Poté, co byly vloni v referendu odmítnuty změny v ústavě, mluví teď všichni politici o změnách volebního systému, sem nasměrovala italská politická třída svoji energii. MMF navrhuje Itálii vytvářet mírné rozpočtové přebytky. Italští politici ale spíše mluví o tom, že je potřeba od Evropské komise žádat flexibilitu ve věci fiskálních pravidel.
V EU se teď mluví o nastartování francouzsko-německého motoru. Co když se ale Itálie a její banky ocitnou na pokraji bankrotu?
...
Wolfgang Münchau v úterních Financial Times poznamenává, že většina britských komentátorů nebere příliš v potaz, že rozhodnutí o podobě brexitu není pouze rozhodnutím Británie samotné, ale také zbytku EU. Také se v Británii podceňuje, že existují zákonné postupy a procedury EU dané Lisabonskou smlouvou, což je daleko důležitější, než jaký má nebo nemá britský premiér mandát. Nedostatek jasné většiny pro Mayovou není tak velký problém. Spousta států v Evropě má daleko méně stabilní vládu.
Podle Münchaua zůstane nyní Mayová v úřadě a začne vyjednávání o článku 50. Bude dosaženo dohody o velmi dlouhém tranzitním období, během kterého bude platit jakýsi norský scénář. Británie zůstane na jednotném trhu a nebudou žádná omezení ohledně migrace zevnitř EU.
Jaká jsou rizika, že se tento základní scénář nenaplní? Možná to konzervativní členové parlamentu se vzpourou proti Mayové přeženou a jednoduše se přepočítají, jako se přepočítala Mayová. Lídr labouristů Corbyn se stane premiérem. Brexitu se to ale příliš nedotkne. Také Corbyn bude chtít prodloužit prozatímní období s plným členstvím na jednotném trhu.
Druhé riziko spočívá v tom, že se většina deseti hlasů vytratí. Pokud budou konzervativci důvodně předpokládat, že se většina časem vytratí, možná dají přednost zvolení Borise Johnsona s kalkulem toho, že by mohl Corbyna porazit.
Třetí problém se jmenuje strana DUP. Jsou to radikálové, kteří opustili Velkopáteční mírovou dohodu. Dosud platilo, že se anglické strany se stranami ze Severního Irska nespojovaly, aby v Severním Irsku udržely politickou rovnováhu, která může být nyní s devastujícími účinky narušena.
...
Americký prezident Donald Trump včera tweetoval, že je zvědav, jaké závěry vyvodí americké ministerstvo obchodu z vyšetřování dovozu oceli a hliníku do USA. On prý na základě toho učiní nějaké rozhodnutí.
Čeká se, že Trump využije zákona z roku 1962 a vyhlásí obchodní restrikce či zákaz dovozu oceli a hliníku z důvodu národní bezpečnosti. Američtí výrobci oceli si stěžují, že nemohou dodávat materiál pro nové letadlové lodě (například), když je likviduje čínská a jiná konkurence. Pravidla Světové obchodní organizace (WTO) se ocitnou pod velkým testem. Americká vláda připravuje restrikce ve věci dovozu hliníku, kanadských letadel, dřeva a mnoho dalšího.
Ve věcech obrany a bezpečnosti Trump naslouchá kompetentním expertům a generálům, ve věci ochrany klimatu se pro změnu podřídil svým ideologickým poradcům. Jak to bude s obchodem a protekcionismem? Zvolí podle vás Trump cestu protekcionismu? Vyhlásí obchodní válku americkým vojenským spojencům? A jaké to bude mít důsledky? To jsou otázky do Debaty JM pro tento týden.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
