Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
9. června 2016 13:42 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Vzrůstající skepse
vůči Evropě a její paradoxy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 24Diskuse
Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Ještě nedávno by se na povrchu zdálo, že skeptický postoj k Evropě může dominovat tak leda v tradičně skeptické Británii nebo v nějakých „obskurních“ (ze západního pohledu) postkomunistických zemích. Ještě nedávno se zdálo, že populismus hrubého zrna se může ujmout leda tamtéž, tedy někde na Východě.

Jenže stejně jako člověka překvapilo, co může dnes říci třeba Boris Johnson, který přirovnal sjednocování Evropy k hitlerovské vizi (přitom Johnson byl donedávna prototypem sice svérázného, ale vzdělaného, nadějného a charismatického politického talentu), tento týden evropská média žijí jiným překvapením. Průzkum prestižní agentury Pew totiž zjistil, že Britové nejsou na západě Evropy zdaleka jediní, kdo má silné pochyby a nedůvěru ke společné Evropě. Francouzi jsou nyní na Evropskou unii ještě mnohem rozzlobenější než Britové. Ještě v roce 2004 nahlíželo na EU příznivě 69 procent Francouzů, dnes už je to pouze 38 procent. Souvisí to s francouzskou hospodářskou stagnací, ale také se vzrůstající popularitou antiimigrační a antiislámské Národní fronty.

Španělsko je na tom o něco lépe než Francie, EU tam důvěřuje 47 procent lidí. V roce 2004 – tedy před bankovní a finanční krizí, která Španělsko srazila k zemi – důvěřovalo EU ve Španělsku plných 80 procent lidí.

Nechuť ke společné Evropě mrzačí kontinent od severu na jih, od východu na západ. Obnovit důvěru v EU je pro proevropské politiky vůbec nejdůležitější, největší úkol, zatím ale prohrávají a protievropské strany začínají mít navrch. Velká část nedůvěry k EU souvisí pochopitelně s migrační krizí. V Řecku, tedy v zemi, k jejímž břehům většina migrantů připlouvá, je například 94 procent lidí nespokojeno s tím, jak Brusel přistupuje k migrační krizi. Na opačném konci Evropy, ve Švédsku, je s tím, jak EU nakládá s migrační krizí, nespokojeno 88 procent lidí.

Zajímavé je, že v Maďarsku a v Polsku, tedy v zemích, které zaujímají v EU nejtvrdší postoje vůči migraci, nesouhlasí s bruselským managementem migrační krize 71 procent lidí, tedy méně než ve Švédsku.

Odchod Británie z EU si nepřeje nikdo, nejvíce se bojí, že to poškodí Evropu, ve Švédsku (89 procent lidí), nejméně v Itálii (57 procent lidí).

Zkoumáno bylo důkladně pouze deset zemí, Česká republika mezi nimi není. Objevuje se ovšem v průzkumu agentury TNS (http://www.bbc.com/news/uk-politics-eu-referendum-36471989). Češi sice na EU skuhrají, ale 62 procent z nich je pro setrvání v EU, stejně jako Finů.

Osobně mne nejvíce zaujal fakt, že největší podporu má EU v Polsku (72 procent lidí) a v Maďarsku (62 procent).

A tady můžeme začít se zkoumáním paradoxů. Proč si tedy Maďaři a hlavně Poláci – když mají tolik rádi EU – volí vlády, které provádějí konfliktní politiku vůči Evropské unii, a proč tamější vlády prosazují mnohdy neliberální postoje, které jsou patrně neslučitelné s hodnotami EU? Souvisí to s hokynářským náhledem, že lidé tam vědí, že z EU plynou a ještě poplynou peníze? Nebo část Maďarů, která se cítí být v opozici, doufá, že EU přece jen nějak limituje Orbána, a podobně to cítí Poláci, kteří jsou v opozici vůči PiS? Nebo lidé v průzkumech řeknou, že jsou pro EU, ale není to pro ně vůbec důležitá otázka, která ovlivňuje volby?

S migrací je to také paradoxní. EU stále nemá společnou ani migrační, ani azylovou politiku, ta zůstává v rukou národních států. Frontex, tedy agentura EU na ochranu schengenské hranice, je slabý a bude mírně posílen. Ano, Brusel vstoupil do hry kvótami a dohodou s Tureckem, ale migraci pořád řeší z 90 procent národní státy.

Češi by z EU neodešli, přesto pořád na rozdíl od Poláků na EU hudrají, i když dostávají z EU stamiliardy korun. Zní to jako paradox, ale asi ne pro psychologa. A ne náhodou lidové moudro praví, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

  • 24Diskuse
Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz