Safarov byl maďarským soudem odsouzený na doživotí za brutální vraždu Arména Gurgena Markarjana v Budapešti v roce 2004. Maďaři ale nedávno Safarova vydali do Ázerbájdžánu, kde dostal okamžitě milost. Po příjezdu do jeho rodného města Sumgaitu vraha oslavovali jako hrdinu a mstitele ázerbájdžánských obětí války. Byl povýšen do hodnosti majora a armáda mu zaplatila výplatu na osm let dopředu.
Nyní pobývá v obklíčeném domě v Baku a policie k němu pouští jen dobře prověřené rodinné známé. Ázerbajdžán totiž tvrdí, že na něj Arméni chystají atentát. Arménský tisk oproti tomu tvrdí, že atentát na Safarova plánuje Ázerbájdžán. Veterán karabašského konfliktu, generálmajor Arkadij Ter-Tadevosjan uvedl, že Safarova Ázerbájdžánci sami zabijí a obviní z činu atentátníka s arménským jménem, což jim zavdá příčinu začít znovu boje s Arménií.
Citlivé témaMilost v případu vraždy Arména Ázerbájdžáncem je citlivé téma kvůli konfliktním vztahům obou zemí. Válku o arménskou enklávu na území Ázerbájdžánu země svedly na přelomu 80. a 90. let minulého století. V bojích zahynulo na 30 tisíc lidí. O řešení problému Náhorního Karabachu od roku 1992 usiluje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, podle níž omilostnění Sarafova narušilo mírový proces v regionu. Republika Náhorní Karabach v roce 1991 vyhlásila nezávislost, je ale stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu. Její nezávislost neuznává ani Arménie. |
Udělení milosti Sarafovovi kritizoval i americký prezident Barack Obama. "Je to krok, který jde proti úsilí zmírnit regionální rozepře a pracovat na urovnání vztahů," uvedl Bílý dům. Nad vydáním Sarafova a jeho propuštěním na svobodu vyjádřila znepokojení i Moskva.
Tisíce Maďarů se Arménii omlouvaly za rozhodnutí své vlády na demonstraci v centru Budapešti.
Ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mammadyarov na kritiku reagoval prohlášením, že Spojeným státům nerozumí - byli to prý přece Ázerbájdžánci, na kterých byly během války o Karabach páchány etnické zločiny. Sarafovův čin je podle něj důsledkem okupace části Ázerbájdžánu Arménií.
Budeme bojovat, bude-li to nutné
Maďarský ministr spravedlnosti Tibor Navracsics nepředpokládal, že jeho ázerbájdžánský protějšek Sarafovův trest zruší. Budapešť prý měla od Baku písemné záruky, že trest bude pokračovat. Ázerbájdžán je členem Rady Evropy a dalších organizací, a proto o jeho důvěryhodnosti Budapešť nepochybovala.
V arménském hlavním městě Jerevanu se o víkendu konaly protesty, jejichž účastníci mimo jiné pálili ázerbájdžánské vlajky. "Nechceme válku, ale pokud k ní budeme přinuceni, budeme bojovat a zvítězíme," uvedl arménský prezident Serž Sargsjan.
