Dnešní seminář o dohodě, která po první světové válce stanovila hranice Maďarska, pořádalo Centrum pro ekonomiku a politiku a Klaus jej moderoval. Prezident na kritiku reagoval mimo jiné tak, že ho "trápí a zneklidňuje", co se v poslední době v Maďarsku děje. Uvedl to v souvislosti s přijetím zákona, který má usnadnit Maďarům žijícím v cizině získání maďarského občanství.
Pozvat maďarského řečníka prý pořadatele nenapadlo
Szöke popsal své pocity z příspěvků na semináři jako "smutek a rozčarování". "Dříve jsem si nedovedl představit, že v hlavním městě spřátelené České republiky mohou taková prohlášení zaznít," uvedl prostřednictvím překladatele velvyslanec, který po celou dobu seděl mezi publikem.
Podle něj na semináři nešlo o výměnu názorů, protože jedna strana měla možnost se vyjádřit, kdežto druhá strana ne. Řekl, že Maďarsko bude i v budoucnu trianonskou smlouvu dodržovat, ačkoliv "tento diktát způsobil mnoha lidem utrpení a smutek". Za své vystoupení sklidil Szöke potlesk části zaplněného sálu.
Trianonská smlouvaTrianonská smlouva byla uzavřena 4. června 1920. Stanovila hranice maďarského státu jakožto nástupce poraženého Uherska po skončení první světové války. Dohoda byla spojena s velkými územními ztrátami předválečného Uherska. Maďaři považovali smlouvu za nespravedlivou a snažili se o její revizi. |
Klaus reagoval tak, že podle něj je legitimní o těchto věcech hovořit. "To není obviňování Maďarska z něčeho, to je jen výraz našeho strachu," řekl velvyslanci. Také prezidentova slova doprovázel potlesk. Klaus nicméně připustil, že na seminář mohli pozvat maďarského řečníka, pořadatele to prý však nenapadlo.
Kohout: Na výtky trianonských smluv mohou Češi reagovat citlivě
Do debaty vstoupil i ministr zahraničí Jan Kohout, který rovněž seděl v publiku. Upozornil, že na semináři vystupovali především historikové, a že se tedy odehrával na akademické, nikoliv politické půdě. "Věřím, že se tato otázka nikdy nestane tématem mezistátní politiky," doplnil. Přesto ale zdůraznil, že Česko bude vždy hájit českou státnost, přičemž moderní česká státnost se odvozuje od versailleského mírového systému, jehož součástí je i trianonská smlouva. "Bude-li jim (smlouvám) někdo něco vyčítat, budeme reagovat velmi citlivě," varoval.
Na semináři přednášeli o trianonské smlouvě, jejím vnímání a jejích dopadech dva čeští a jeden slovenský historik, český velvyslanec v Rakousku Jan Koukal a vedoucí prezidentské kanceláře Jiří Weigl. Ten se jako jediný z pětice výrazněji vyjádřil k aktuálnímu maďarskému zákonu, který od ledna příštího roku umožní udělit maďarské občanství zájemci, jenž má maďarské předky a hovoří maďarsky, a to i bez podmínky trvalého pobytu v Maďarsku.
Nový maďarský zákon o občanství může být nebezpečný precedens
Podle Weigla by se z tohoto případu mohl stát mezinárodní precedens, který by otevřel prostor pro destabilizaci poměrů v dalších regionech. Poukázal mimo jiné na to, že po rozpadu Sovětského svazu zůstalo za hranicemi Ruska mnoho etnických Rusů. "Nebo - má mít Čína zvláštní jurisdikci nad všemi Číňany, kteří žijí ve světě?" položil řečnickou otázku.
S Weiglovým názorem souhlasil i moderátor Klaus. "Ano, Maďaři nejsou jediný národ, který žije ve více zemích světa," poznamenal. Přítomné vyzval k představě, co by se stalo, kdyby například všichni Rusové v Lotyšsku dostali ruské občanství.
Slovenský velvyslanec v Praze Peter Brňo minulý týden uvedl, že nový maďarský zákon je prvním krokem procesu, který může vést k územním požadavkům vůči Slovensku. Slovensko na maďarskou normu zareagovalo přijetím legislativní úpravy, jež by měla připravit o slovenské občanství Maďary, kteří žijí na Slovensku a zažádají o občanství maďarské.
