Politici napříč politickým spektrem se tehdy dušovali, že vše vyšetří, padnou tresty a nesmyslným odposlechům do budoucna zabrání. První předsevzetí jim nevyšlo. Vyšetřování skandálu totiž vyšumělo do ztracena: dva policisté dostali směšné kázeňské tresty, žalobce a soudce, kteří záměr policistů napíchnout i žáky posvětili, vyvázli zcela bez trestu.
Druhá část slibů vyšla politikům o něco lépe. Počet nasazených "policejních uší" klesal. Stejně tak i loni. Z analýzy odposlechů za rok 2009, kterou mají Lidové noviny jako první k dispozici, vyplývá, že detektivové napíchli čtyři a půl tisíce linek, což je o pět set úkonů méně než předloni.
Paralelně s úbytkem odposlechů ale přibylo "sledovaček" lidí. Loni policisté sledovali vůbec nejvíce za poslední čtyři roky: oproti roku 2007 přibylo takových úkonů o třetinu.
Počet odposlechů
|
Nabourání soukromí však nevedlo pokaždé k usvědčení zločinců. V pětině případů je poslouchání cizích hovorů či sledování zcela k ničemu. Jen polovinu kauz vyšetřovatelé uzavřeli obžalobou.
"Šestnáct procent bylo vyřízeno neefektivním způsobem, u 28 procent spisů je předpoklad, že se povede podat obžalobu, ve více než padesáti procentech skončilo návrhem na podání obžaloby," píší autoři zprávy.
Zločinci se nesvěřují. A šifrují
Spíše než k rozpletení velkých korupčních kauz slouží odposlechy k vyjasnění násilných trestných činů, obchodů s drogami či při pátrání po ukradených autech.
Menší počet odposlechů dávají autoři analýzy do souvislosti s novelou z roku 2008, která zpřísnila podmínky, za jakých mohou policisté cizí telefon poslouchat. Odborníci mají ale ještě jiné vysvětlení: zločinci si podle nich do telefonu už málokdy něco důležitého řeknou. A policisté to vědí.
Policejní 'sledovačky'
|
"Poté, co se odposlechy tak medializovaly, používají jiné kanály, hlavně Skype nebo mrtvé schránky," míní bezpečnostní expert Tomáš Šmíd z Masarykovy univerzity. A když už telefonují, umí policii odposlech zkomplikovat. "Řada velkých ryb se umí odposlechům bránit," tvrdí někdejší náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.
"Buď do telefonu informace neříkají, nebo si pořizují kryptované přístroje," vysvětluje. Takové telefony umí zašifrovat obsah hovoru. Policie i jiné bezpečnostní služby potom jen těžko rozhovor dešifrují, jelikož na to nemají vybavení.
Jeho slova potvrzuje i nedávno medializovaný případ, kdy důstojníci BIS přesvědčovali spolumajitele softwarové firmy, jež nabízí šifrování telefonních hovorů, aby zabudoval do softwaru chybu, která by umožnila šifru mobilů probourat.
