Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Chytrá města? Největší silou je aktivní veřejnost, říká šéfredaktor SC

Magazín Smart Cities

UKONČENO

David Bárta stojí v čele brněnského týmu, který začal vydávat magazín Smart Cities. Publikace pro efektivnější správu měst a obcí je nabitá rozhovory, inspiracemi ze zahraničí, informacemi o inovativních konceptech i tipy pro zlepšení komunikace s občany, a její nulté číslo vyšlo minulý týden. Magazín, který má i velmi povedenou grafickou stránku od designérů studia Pixl-e, vyjde čtyřikrát do roka, můžete si ho přečíst online a v tištěné podobě ho redakce adresně posílá úředníkům magistrátů 271 českých měst a 118 slovenských měst. Zdarma. Co si od projektu jeho autoři slibují? Mají už nějaké reakce z úřadů? A jakým tématům se bude věnovat v dalších číslech?

položených otázek: 10 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (29.10.2013 10:11) Adam
Jak donutit radnici, aby na významné stavby pořádala architektonické soutěže? Bojím se, že je to skoro nemožné.
ODPOVĚĎ (30.10.2013 12:00)
Časopis představuje informační platformu, která určitě pomůže otevřít veřejnou diskuzi. Nemáme žádné "zbraně", kterými bychom mohli někoho nutit. Cílem časopisu je pozitivní motivace, tedy uvádět příklady dobré praxe, kterými by se mohla vedení měst inspirovat. Negace máme na mediální scéně dostatek, navíc jsou mnohdy informace kusovité, bez dostatečného kontextu a mnohdy se jedná o polopravdy. Naší motivací tak je, abychom procesu změny pomohli mediální a odbornou "masáží". Změna, o které se nyní tolik hovoří a byla hlavním předmětem voleb, je dlouhodobým procesem. Pokud byly zpřetrhány cenné vazby jednotlivce ke svému prostředí (veřejnému prostoru) v roce 1948 a generace lidí byly vychovávány pod hesly "Mír za náš zoře pole", či "vše patří všem", ztratil se tím přirozený vztah jedince k celku a aktivní zájem lidí vůči svému okolí, což vytvořilo lhostejnost a nezájem. Vrátit se zpět k aktivnímu přístupu, k vědomí, že nic za mne nikdo neudělá (ani vláda, ani městské zastupitelstvo), pokud já sám nebudu aktivní a nebudu se zajímat o problémy, které se mne profesně nebo lidsky týkají, bude obtížné a dlohodobé. Časopis tak cílí na koncentraci sil aktivních a odborně zdatných lidí a bude spojovat problémy našich měst a technologickými i koncepčními řešeními. Zda dojde ke standardnímu přístupu k architektonickým soutěžím na výzmané stavby, to zaručit neumíme, ale takové téma otevíráme a i pan primátor Hudeček v rozhovoru naznačuje, že je to téma a já pevně věřím, že Praha půjde ostatním městům do budoucna příkladem.
OTÁZKA (29.10.2013 11:26) Petr Lešek
Dobrý den, za jeden z podstatných problémů u kvality veřejných investic u nás považuji to, že města (politici, úředníci) mají obavu vybírat projekty a projektanty podle kvality a ceny. Bohužel určitě v 99% je vybírají pouze podle nejnižší nabídkové ceny, případně s kvalifikačním filtrem. K dispozici přitom mají nástroj dle zákona o veřejných zakázek - soutěž o návrh. Bohužel tento nástroj málokdo zná a pokud ano tak z něj, díky předsudkům, má velké obavy. V nich jej podporují i právní kanceláře, které často pro města soutěže na veřejné zakázky organizují. Budete se věnovat i tomuto tématu?
ODPOVĚĎ (30.10.2013 12:19)
Zákon o veřejných zákazkách obecně představuje překážku podnikání, i díky němu jsme v podpoře podnikání podle OECD těsně před Mongolskem a daleko za naši středoevropskými sousedy. Aby totiž zákon mohl fungovat správně, potřebujeme technické podklady, které definují, co poptávaný produkt vlastně znamená, tak, jak to máme například u ledniček - díky tomu existuje široká škála nabízených ledniček v různých cennových kategoriích. U projektů veřejných investic je to samozřejmě mnohem složitejší. Prvním krokem je tak jasné vymezení samostatných dílčích kroků celé zakázky, oddělení návrhu od realizace, technologie od betonu atp. Pokud u nás existují projekční kanceláře, které jsou schopny i dumpingové ceny, jen aby svou kancelář udržely v chodu, nicméně za obdržené peníze dodávají odpovídající výsledek, jehož využití je v praxi problematické, lze tuto situaci řešit pouze určitým dohledem. Ve středověku výborně pro tento účel fungovaly cechy, které držely kvalitu a snažily se veřejně distancovat od těch, kteří kvalitu nedrželi. V tomto světle tak chyba neleží na objednatelích, ale spíše na profesních svazích a komorách, jejichž úkolem je standardy kvality nejen vytvořit, ale i následně dohlížet. Bez těchto nástrojů nemůžeme po objednatelích chtít, aby se snažili dávat jakýsi "kvalifikační filtr", neboť jakákoliv aktivita se tvrdě trestá a ne všichni jsme odvážní. Toto téma zapadá do cílů časopisu; pokud bude dostatek odborných přispěvatelů i ochotných objednatelů, kteří by přispěli svými příklady dobré praxe, pak budeme rádi uveřejňovat takové články, nejspíše v rubrice CITY ARCH. Cílem časopisu je aktivizovat ty, kteří jsou připraveni ke změně, a intenzivně působit na ty, kteří se je změně teprve odhodlávají. Pokud byste se i Vy osobně chtěl do tvorby obsahu zapojit, budete vítán.
OTÁZKA (29.10.2013 12:42) Radek
Dobrý den, zajímalo by mě z čeho takto nákladný projekt financujete. Děkuji za transparentní odpověď.
ODPOVĚĎ (30.10.2013 12:32)
Projekt je uvažován již velmi dlouho, již v roce 2009 jsem se pokusil získat podporu pro poloodborný časopis o inteligentních dopravních systémech; koncept chytrých měst je mnohem širší, proto jsem rád, že jsem si počkal. Příprava časopisu trvala téměř 9 měsíců a stála na nadšení a ochotě redakce a jejích členů aktivně vystoupit a shromáždit silnou platformu lidí, měst i firem, která bude ochotna "kopat" za tento stát. Klíčovým rozhodnutím byla osvícená podpora pana vydavatele Ondřeje Doležala ze studia Pixl-e, který do tohoto projektu investoval peníze a hromady času a energie. Bez něho by nic takového nevzniklo. Všichni společně máme radost, že se něco takového povedlo, a to i bez dotace či jiné podpory, také odvaha inzerentů nám velmi pomohla. Velký dík také patří Petru Štěpánkovi, který se pro projekt nadchnul a nezištně nám pomohl. Osobně mě těší, že se vývoj časopisu pohybuje přirozeně, v jednotném duchu, daří se nám vyhábat se černým dírám a přitahujeme nadšené a ochotné lidi, kteří časopisu věří.
OTÁZKA (29.10.2013 16:04) Josef Martinec
Vážený pane Bárta, věříte, že je možné kultivovat úředníky (kdekoliv na světě) tak, aby kolem sebe neviděli jen splněný úkol od ředitele etáže místního úřadu, ale i park nebo náměstí, kde se budou procházet daňoví poplatnici, kteří hradí celý jeho plat a navíc jsou citliví a inteligentní lidé?
ODPOVĚĎ (30.10.2013 12:44)
Kdybych tomu nevěřil, asi bych se do takové akce nepustil. I úředník/politik je kupodivu člověk, citlivý a inteligentní. Bohužel dlouhodobá masáž prostředím, ve kterém jsme vyrůstali, zanechává hluboké stopy v přístupu k našemu státu; prvorepublikové budovatelské nadšení a hrdost byly po roce 1948 vystřídány strachem, malostí (co je doma, to se počítá) a jednou pravdou (vládou jedné strany). Dlouhodobá nesvoboda zakořenila a po roce 1989 se věčné časy dále promítaly do veřejného dění, protože jen výjimeční jedinci takové návyky nepřijali. Ve státě, kde jeden prezident krade a druhý způsobuje mezinárodní ostudu, je těžké vyžadovat morální sílu a odhodlání tam, kde se tyto návyky nejvíce promítají - ve veřejné správě. Buď bychom museli dlouhodobě mleté zástupce vyměnit, nebo je můžeme pozitivními příklady postupně měnit. Nebude to hned, ale je potřeba se o to pokusit. Příkladů skvělých úředníků ze zahraničí, například i z Latinské Ameriky, je spousta. My věříme, že to vyjde:).
OTÁZKA (29.10.2013 20:31) Vratislav Filler
Dobrý den, jednak chci poblahopřát ke vzniku magazínu, který tu myslím dost chyběl, a potom mám několik otázek: Jak to bude s distribucí na úřady městských částí, například v Praze? Díval jsem se na tématický plán příštích čtyřech čísel, a trochu mne mrzí, že plány mobility (jež mi přijdou jako nejzajímavější téma) jsou až v podzimním čísle. Je pro to nějaký důvod, čekáte třeba na nějaké výstupy? Nebo by se to dalo posunout na dřív? :-) A poslední, možná nejzávažnější otázka: Myslíte si, že se podaří přivzdělat tímto magazínem také politiky, kteří jsou zodpovědní za politická rozhodnutí učiněná na základě "úřednickýh" podkladů, případně dávají úředníkům zadání?
ODPOVĚĎ (30.10.2013 13:04)
Děkujeme za blahopřání, pozitivní ohlasů je hrozně moc, což nás těší a zároveň i nabíjí. Distribučně jsme se snažili pokrýt efektivní maximum - tedy pro velká města jsme vybrali možné příjemce (odbory) a jim jsme jmenovitě časopis rozeslali. V menších městech se spoléháme na tajemníky, tedy personalisty měststkých úřadů, kteří nejlépe vědí, komu časopis věnovat. Zde nám významně pomohlo Sdružení tajemníků měst a obcí, jmenovitě tajemník pan Bělonohý, který umožnil distribuci časopisu tajemníkům na jejich konferenci 20.10. Plány mobility (tzv. SUMPy) jsou velkým tématem, jen cítím, že na ně ještě nejsme připraveni. Těch důvodů je hned několik - neexistující legislativní opora (oproti Francii či Polsku), první vlaštovky, které to u nás zkouší (Opava a Ostrava), jsme zvědavi na jejich výsledky, neexistující metodika (tu zpracovává aktuálně Centrum dopravního výzkumu). Články o SUMPech nicméně budou zahrnovány do časopisu postupně, ale hlavním tématem se stanou až příští rok na podzim. Hlavní téma v časopise má totiž roli představení problematiky v co nejširším kontextu, tzn. kde a jak problém vzniká (například už v projektu, neboť stávající normy jsou nevyhovující), proč jsou současné postupy neúčinné, možné nástroje řešení (chytré technologie), jejich možnosti poptání a orientační ceny, a také nejlépe příklad dobré domácí praxe. Slovo přivzdělat mi úplně nezní. Politici nejsou hloupí, jejich pohled na věc je definován tím, kdo jim radí. Pokud si necháváte poradit od projektanta, který ustrnul v sedmdesátých letech socialistického plánování, pak Vaše politické rozhodnutí tomuto trendu odpovídá. My si tak klademe za cíl vzdělávat se navzájem, skrze jedno médium, pomocí příkladů úspěšných realizací, které je však následně nutné přizpůsobit lokálním podmínkám. Zde vidím největší výzvu a bude to poučení i pro nás.
OTÁZKA (30.10.2013 7:39) Magdalena Westman
V roce 2010 vyšla kniha autorů CJ Lim +Ed Liu Smart Cities + Eco Warriors. Nevidíte tedy problém v názvu vašeho magazínu Smart Cities?
ODPOVĚĎ (30.10.2013 13:42)
Smart cities je konceptem, který se narodil v letech 2006 - 2007. Časopis tak svým titulem říká, že se bude věnovat právě tomuto konceptu. Původně jsme diskutovali o českém názvu, ale nakonec nám přišlo mnohem důležitější vyslovit sounáležitost ke konceptu a to z jednoho hlavního důvodu - slovo chytrý (smart) začíná být floskulí. Máme chytré pivo, lékárnu, stavební směs, ale nic z toho přímo nesouvisí s tím, že chytrý znamená využít výpočetního výkonu informačních technologií a skrze kombinace různých vstupních údajů z čidel poskytnout uživateli chytrého telefonu/webu relevantní informace. Tato původní myšlenka se rozšířila i na velké řídicí systémy měst. Nejedná se tedy pouze o původní informace koncovým uživatelům, ale i o snižování provozních nákladů měst skrze efektivní řízení svých agend (nejvíce je to viditelné právě v dopravě). Jedním z hlavních motivů pro vznik časopisu bylo poskytnout správný výklad pojmu chytré město. Nejedná se o zasíťování našich měst technologiemi a ještě větší virtualizaci; jedná se o vytvoření dostatečného množství měřitelných a doložitelných informací, které mohou občané i pracovníci města používat pro vytváření hodnot, které budou odpovídat reálnému stavu bytí, reálným potřebám a budou vzájemně provázané. Investice lidské i finanční tak budou směrovány do dlouhodobě udržitelných projektů, s vysokou návratností a vysokou hodnotou pro všechny obyvatale města. Proto v časopise převládají rubriky jako CITY BRAND (aneb jak to naše město má vlastně za 10 let vypadat a co nám občanům/návštěvníkům má říkat), CITY PUNK (jak udělat některé změny bez nutnosti velkých investic a dlouhých schvalovacíh koleček na městě) či CITY LIFE (jak se postavit svým vlastním zlozvykům a jak pro osobní změnu (živé město) nalézt programovou podporu ze strany města. Technologie jsou náhle minoritní, a to my považujeme za chytré. Veškerý úspěch je totiž založen na organizačním uspořádání - tedy zapojení všech a musí to být přínosné jak pro místní podnikatele, tak i politiky, občany a další subjekty. Doufám, že ta dlouhá odpověď ukázala, že problém v názvu nemáme.
OTÁZKA (30.10.2013 8:20) Anonym
Dobrý den, všude se mluví o zlepšení kvality života hlavně z hlediska jeho obyvatel, ale přijde mi, že aktivní část, nebo ta, kterou toto téma zajímá, je drtivě malá. Mám obavy, že většinu tvoří penzisté nebo starší lidé, kteří se na svět a na změny, byť k lepšímu, dívají skepticky a skrze prsty ("vždyť to musí hrozně stát", "to minulé byo lepší"...), viz výsledk voleb. Myslíte si, že je možné tuhle situaci změnit? Třeba nábřeží během podzimních sobot, bylo to tam skvělé, ale plné lidí do čtyřiceti let...
ODPOVĚĎ (30.10.2013 14:12)
Naše prostředí je nezdravé, a to jak duchovně, tak i fyzicky. Změnu společnosti vždy provádí třicátníci/čtyřicátníci, mají už názor a mají ještě sílu, a aktivizace změny ve společnosti potřebuje obé (viz například Charta 77 Václava Havla). K takové změně je potřeba i osobnost a z tohoto důvodu jsme si pro nulté číslo časopisu vybrali pražského primátora Tomáše Hudečka, který k naší velké radosti s rozhovorem souhlasil. Aktivní část obyvatel k uskutečnění změny není malá, je jen neorganizovaná. Uvedená Charta 77 měla například být v době útlaku tou nadějí, že se někdo nebojí, že je tu ochotná skupina lidí, která se bezpráví nepodvolí. Analogicky i nyní potřebujeme vytvořit takovou sílu, která do éteru vyšle jasný nepolitický signál, na který spousta lidí bude umět odpovědět. Časopis by k tomuto spoluuvědomění mohl posloužit, pak by určitě splnil svůj účel. Zlepšení kvality musí proběhnout nejdříve v nás, pak se odrazí i v okolí. Změna okolí pak zpětně ovlivní nás všechny. Jak jsem již psal v odpovědi na jinou otázku, je tato změna procesem postupného návratu k osobním vztahům k lidem i věcem, kdy získáme nějaké ukotvení, místo ve společnosti, a pak teprve můžeme vidět své dovednosti a dokázat je poskytnout ku prospěchu druhých (nikoliv všech:). Nalézáme vztah. Akce na nábřeží pak jen dokládá, že nejdříve si potřebujeme na ty možnosti sáhnout, než začneme uvažovat o tom, že by to tak mohlo přirozeně fungovat i pořád. Proto jsme do nultého čísla vybrali téma parkování jako ukázku boje lidí s vozidly, kde zatím bohužel výrazně prohráváme. Abych tedy odpověděl, jsem přesvědčený, že tuto situaci je možné změnit.
OTÁZKA (30.10.2013 9:41) Irena Šefčíková
Díky, skvělý počin, pro nás aktivní veřejnost představuje magazín velkou podporu. Všichni, kdo vyvíjíme snahy o kvalitní veřejný prostor víme, že bez zájmu veřejnosti, bez tlaku na úředníky a volené zástupce, politiky, se samo mnoho nestane. Magazín představuje osvětu, kterou lidé velmi potřebují, na všech úrovních. Neochotu úředníků státní správy a politiků je třeba prolomit zájmem lidí z mnoha oblastí a hlavně vzbudit v lidech zájem o prostředí, ve kterém žijí. Dotaz: Máme my, kdo se podobou měst zabývají ať již třeba příklady z měst, kde to dělají dobře, možnost do Vašeho magazínu přispívat? Snahám o kvalitní veřejný prostor mnoho zdaru!
ODPOVĚĎ (30.10.2013 14:20)
Děkuji za stručné vystižení hlavní myšlenky, mně to trvalo trochu více vět... Chytré město je velmi široký koncept, který nelze pojmout jednotlivcem, byť by měl renesanční rozměr:). Jsme otevřeni komukoliv, kdo by chtěl pomoci či přispět, takže určitě neváhejte a kontaktujte nás (viz web). Aktivní veřejnost je tou prvotní silou. Já jsem odpovědný za obsah, a tudíž mám možnost i právo obsah časopisu chránit od nevhodných příspěvků, a naopak podpořit ty dobré. Pokud to bude v mých fyzických silách, rád se s Vámi i osobně sejdu.
OTÁZKA (30.10.2013 11:51) Kateřina Kotyková
Dobrý den, mohli by jsme jej dostat také, byť nejsme magistrátní úředníci. Hodil by se nám do školy. Děkuji Kateřina Kotyková SOŠ Litvínov - Hamr. Jinak skvělý počin a grafika vypadá moc dobře.
ODPOVĚĎ (30.10.2013 14:38)
Děkujeme za chválu, grafická podoba odráží profesionalitu pracovníků studia Pixl-e. Časopis je státní správě distribuován zdarma. Každý jiný zájemce může požádat vydavatele, aby jej zařadil do rozdělovníku. Vysoké školy mají na takovéto publikace své granty, proto bychom rádi u této skupiny příjem zpoplatnili. Sestavení každého čísla je velmi pracné a nákladné, rozhodně chceme dodržet stávající kvalitu, která staví především na autorských článcích, nikoliv PR. Nemáme žádný grant, nebo dotaci, abychom to mohli dělat zadarmo, ale pro cílové skupiny, kam určitě spadají i odborné střední školy, poskytneme časopis bezplatně. Takže se neváhejte obrátit.
OTÁZKA (30.10.2013 14:16) PK
Dobrý den, jak jste se k tomu dostali, jak vás to napadlo? A co "normálně" děláte?PK
ODPOVĚĎ (30.10.2013 15:00)
Jsem pracovníkem Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (www.cdv.cz), z oblasti dopravní telematiky. Dlouhodobě se zabývám inteligentními dopravními systémy, a to především překážkami jejich uplatnění v praxi. Více jak deset let jsem pracoval v soukromé společnosti Silmos, kde jsem se mnohému naučil (vydávali jsme časopis, odolali politickým i korupčním tlakům, zajímali se o dění v zahraničí a vytvářeli jsme technické podklady, normy, podle kterých lze vypisovat výběrová řízení). Do časopisu jsem se pustil z toho důvodu, že na jedné straně vidím mnoho velmi pěkných řešení, o kterých lze u nás jen psát, na druhé straně pak mnoho velmi šikovných lidí a firem, které jsou schopny daná řešení vyvinout coby ryze český produkt, ale chybí jim širší uplatnění. Mým osobním cílem je tak provázat výzkum z praxí, zatáhnout česká a slovenská města do pilotních instalací a postupně vytvořit domácí trh s chytrými technologiemi. V rámci Centra dopravního výzkumu aktuálně řešíme projekt Chytrá slovenská a česká města s cílem vytvořit vzdělávací rámec jak pro objednatele, tak i drobné dodavatele a studenty VŠ. Pilotním městem byla zvolena slovenská Žilina a řádově v červnu 2014 bychom zde rádi uspořádali závěrečnou konferenci. V časopise o ní určitě budeme informovat předem. Jen pro ilustraci uvádím, že se v roce 2020 odhadují celosvětové investice do chytrých měst v řádu 400 miliard dolarů; byla by škoda, aby si takové země (ČR a SR) bez velkých surovinových zdrojů, ale s velkými lidskými zdroji, byly schopny jen posbírat drobky, které odpadnou ze stolu těch připravených. Mohli bychom již ke stému narození našeho státu věnovat otci zakladateli pěkný dárek, a to, že jsme se naučili hospodařit za pomoci chytrých systémů z domácí produkce. Tak by to určitě TGM chtěl a časopis by i k tomuto cíli mohl napomoci.