Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Před představením nejím a musím se pečlivě oholit, říká nahý tanečník

Lidé

  6:27
Vystupuje úplně nahý, na sobě má jen boty s platformou. Se svým představením Aneckxander projel skoro celou Evropu. „Představení tohoto typu vyžaduje speciální životní styl. Nemohu jíst těžko stravitelnou stravu, jako jsou například mléčné výrobky, také nemohu pít alkohol. V den konání představení ho navíc nikdy nezkoušíme, takže je to pro mne pocit, jako bych vystupoval poprvé,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz tanečník a akrobat Alexander Vantournhout.

Alexander Vantournhout foto: Bart Grietens

Lidovky.cz: Příští týden vystoupíte v Praze v rámci mezinárodního festivalu nového cirkusu Cirkopolis s představením Aneckxander. Na minimalistické scéně jste pouze vy, navíc nahý. Jak se zrodil nápad na tento koncept?
Myšlenka se zrodila během workshopu před mnoha lety. Jeden z tanečníků mi řekl, že mám dlouhý krk a začal mne z legrace oslovovat ANECKxander místo Alexander. Právě tato událost mne přivedla k bližšímu zkoumání mého těla, jeho proporcí a disproporcí. Měřením, srovnáváním, pozorováním v zrcadle jsem zjistil, že mám opravdu dlouhý krk, dlouhý trup a velice krátké ruce a nohy. Abych všechny tyto disproporce odhalil, rozhodl jsem se pro představení, kde budu vystupovat úplně nahý, navíc na scéně, kde mne bude obklopovat jen velice málo předmětů. Ty jsou navíc využívány jen jako kamufláž. Na nohou tak mám například boty na platformě jako kompenzaci jejich krátkosti. Jak tomu u převleků bývá, spíše umocňují zranitelnost těla místo toho, aby nedostatky kompenzovaly.

Lidovky.cz: S uváděným představením jste prorazil mimo jiné v tanečním světě díky Aerowaves a na prestižním London Mime festivalu. Britská média v souvislosti s Aneckxanderem skloňovala nejčastěji slova „originální, fascinující“. Jak ho vnímáte vy osobně?
Jsem velmi rád, že představení sklízí pozitivní ohlasy. Co mě však těší nejvíce, je, že představení získává ocenění napříč uměleckým spektrem: cirkus (ocenění CircusNext), tanec (taneční festival Aerowaves), divadlo. Jsem vděčný Aerowaves a také CircusNext, že umožnili, aby byla má práce vidět, včetně velké tour. Bylo a vlastně stále je to pro mne ohromující.

Alexander Vantournhout

Alexander Vantournhout je belgický umělec, laureát CircusNext 2014. Vystudoval současný tanec na P.A.R.T.S. (Performing Arts and Research Studios, Brusel) a jednokolku na ESAC (Ecole Supérieure des Arts du Cirque, Brusel). Jako herec pracoval s Rolfem Alme, zakladatelem Norské divadelní akademie ve Fredrickstadt. Vytvořil řadu sólových představení včetně Caprices (2014), večera plného choreografických sól a pocty hudbě Salvatore Sciarrina. V roce 2014 se Alexander spojil s Haraldem Austbo a dále rozvíjel svůj zájem o improvizaci. Jejich nejnovější spolupráce se nazývá WAK (2014). V Praze vystoupí s představením ANECKXANDER v rámci mezinárodního festivalu nového cirkusu Cirkopolis, který pořádá CIRQUEON a Palác Akropolis.

Alexander Vantournhout

Lidovky.cz: Odhalit se před publikem úplně poprvé muselo být náročné. Pamatujete si na vaše pocity právě během prvního uvedení?
Pro mne je podstatné, že představení obsahuje funkční nahotu, nikoli provokativní či estetickou. Nikdy bych nebyl schopen odhalit stejnou křehkost a disproporci, pokud bych vystupoval oblečený.

Lidovky.cz: S Aneckxanderem jste projel prakticky celou Evropu. Jak na představení reagují samotní diváci? Jsou reakce publika v jednotlivých evropských zemích rozdílné?
Je pravda, že kulturní dědictví, místo konání a celkový kontext je v evropských zemích odlišný. Například v Anglii je publikum hodně hlučné a představení v průběhu hlasitě komentuje. Naopak mne překvapily jižní země. Navzdory mým očekáváním je tam publikum velice pozorné a tiché. Mužská nahota není navíc v mnoha zemích samozřejmostí. Během vystoupení jsem zažil i diváky, kteří se na mne ani jednou nepodívali. Někteří lidé i ze sálu odcházejí, protože jim prováděné akrobatické prvky přijdou příliš bolestivé pro mé tělo.

Lidovky.cz: Více než 45 minut jste na jevišti sám, předvádíte složité taneční a akrobatické prvky, doprovází vás pouze hudba a minimalistické kulisy. To vyžaduje maximální soustředění. Jak se na představení připravujete?
Před každým představením dodržuji opravdu přísný režim. Musím se dokonale oholit, mám přísnou dietu, dvě hodiny se protahuji. Představení tohoto typu vyžaduje speciální životní styl. Nemohu jíst těžko stravitelnou stravu, jako jsou například mléčné výrobky, také nemohu pít alkohol. V den konání představení ho navíc nikdy nezkoušíme, takže je to pro mne pocit, jako bych vystupoval poprvé. Během vystoupení v Praze to bude navíc nejdelší pauza, kterou jsem kdy mezi hraním absolvoval. Je téměř tříměsíční, protože jsem se plně soustředil na své nové představení Raphaël.

Lidovky.cz: Ve většině inscenací vystupujete sám, maximálně ve dvou, jako je tomu například v představení WAK, kde je vaším partnerem na jevišti cellista a herec Harald Austbø. Je vám komornější styl bližší?
Hlavním důvodem je, že jsem až doposud vytvářel zejména představení, kde se odráží nový cirkus. Ten je pro mne pravým opakem tance, který vždy funguje jako dialog, navíc pod dohledem ostatních. Cirkus je více individualistický snažící se odlišit od společnosti či skupiny. Proto jsem až doposud vystupoval zejména sólově. Ačkoli v roce 2018 nastane kapitola č. 2.

Lidovky.cz: Dominantním rysem vaší tvorby je improvizace, co vás na ní tak baví?
Mám rád a vlastně i potřebuji preciznost u představení jako je Aneckxander. Zároveň je pak velice uvolňující osvobodit tělo během improvizace. Je extrémně složitá. Je to běh na dlouhou trať. Můj každodenní trénink ji obsahuje. Je to v podstatě původ samotného pohybu či tance. Začít se hýbat, protože je to prostě hezký pocit, být opatrný, nezranit se, hrát si, svádět... Je vlastně absurdní, že bychom měli někoho imitovat, když se chceme hýbat.

Alexander Vantournhout

Lidovky.cz: Studoval jste současný tanec na P.A.R.T.S. a jízdu na jednokolce na ESAC (Ecole Supérieure des Arts du Cirque) v Bruselu. Oba obory se synergicky odrážejí ve vaší tvorbě. Co vás studium naučilo?
Na ESAC jsem studoval i akrobacii s obručí cyr wheel. Protože se jednalo o zcela nové disciplíny, byli jsme povzbuzování k tomu, abychom zkoušeli a objevovali, protože nikde nebyly předepsané triky či repertoár. Studium na cirkusové škole je jedinečné. Každý den jsem měl soukromé hodiny. Měl jsem velké štěstí, že mne akrobacii a jízdu na jednokolce vyučoval skvělý Sven Demey. Byl pro mne druhým otcem. Vzhledem k vysoké specializaci a k opakovaným představením jsem měl často zraněné zápěstí a to mne přivedlo k tanci. PARTS je méně technickou školou a soustředí se více na kreativitu a umělecké metodologie. Každý měsíc jsme měli jiný modul, nové učitele, a tím tak mnoho rozdílných přístupů k baletu, současnému tanci a kompozici. Hnacím motorem pro mne, jako zpočátku neprofesionálního tanečníka, byli i mí velice talentovaní spolužáci.

Lidovky.cz: Jaké nové představení nyní chystáte? Můžete ho představit našim čtenářům?
Nové představení se jmenuje Raphaël. Stejně jako na představení Aneckxander na něm spolupracuji s Bauke Lievens. Vstoupím do vztahu s pasivním a zdánlivě neživým tělem. Společně budeme tancovat „nucený duet“. Každý z nás se snaží zformovat do ideálního tanečního sparing partnera, ale při každém pokusu jsme přeměněni do pouhého objektu.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...