Mám pro akční filmy slabost

LN Jako dvaadvacetilý jste emigroval z Polska do USA a už po čtyřech letech jste točil v Hollywoodu celovečerní filmy jako hlavní kameraman. Jak jste to dokázal?
Měl jsem štěstí, obrovské štěstí. Živil jsem se lecjak a stále jsem obcházel producenty a vyprávěl jim, že jsem z Polska, že jsem vystudoval filmovou školu v Lodži... No a jeden z nich mi dal šanci. Řekl mi: Před pár lety jsem takhle vsadil na docela neznámého chlapíka z Polska, z lodžské školy, a ten jeho film byl pak nominovaný na Oscara. Mluvil o Tomu Hollenderovi a filmu Půlnoční kovboj.

LN Jako kameraman jste točil se spoustou skvělých režisérů, od koho jste se toho nejvíc naučil?
Jednoznačně od Sidneyho Lumeta, jemu vděčím za všechno, co o filmařině vím. Když jsem dělal konkurs do jeho filmu, seděli jsme spolu, bylo to v pondělí a po půl hodině se loučíme s tím, že mi ve středu zavolá. A pak říkal: Víte co, kašlem na to, já vám tu práci dám hned. Pak jsme spolu udělali jedenáct filmů. Byl vždycky dokonale připravený, zkoušelo se prakticky jako na divadle, dlouho předem jsme procházeli všechny lokace, připravovali každou scénu. Já nejsem takový puntičkář, ale smyslu pro kázeň jsem se od něj naučil.

LN Jaký byl John Huston, s nímž jste dělal Čest rodiny Prizziů? On byl tehdy žijící legenda...
To byla naprosto odlišná zkušenost. Nikdy neplánoval víc než den dopředu. Hercům řekl: Zkuste si to a až to nazkoušíte, dejte vědět. Pak se na to podíval a přesně věděl, jestli to bude dobré, nebo ne. Byla to jedna velká improvizace, ale i tak se dají točit dobré filmy.

LN Proč jste se potom jako režisér specializoval na žánr akčního filmu?
Kdybych začal režírovat už v době, kdy jsem pracoval se Sidneyem Lumetem, asi bych točil spíš dramata. Ale první nabídku na režii jsem dostal poté, co jsem jako kameraman natočil Smrtonosnou zbraň 4, právě od producenta tohoto filmu a byl to právě akční žánr. Nestěžuju si, baví mě to. V akčních filmech je spousta energie, mají tempo, vyžadují styl práce, který je mi blízký. A tenhle způsob života je mi vlastní, třeba moc rád jezdím rychle na motorce. Mám prostě pro akční filmy slabost.

LN Jak jste se dostal k flmu Doom? Jste fanoušek slavné počítačové hry, podle níž snímek vznikl?
Hrál jsem to, závislý ale nejsem. Nicméně mám doma dva naprosto závislé hráče. Abych pravdu řekl, tenhle projekt jsem zdědil po jiném režisérovi už v pokročilém stadiu příprav.

LN Nevadilo vám, že jde o hodně brutální příběh?
Počítačová hra je taková, film nemohl být jiný. Od začátku se počítalo s tím, že točíme nepřístupný film. Přesto se dostal na špičku žebříčku návštěvnosti.

LN Podíleli se na filmu i autoři počítačové hry?
Ta spolupráce byla velmi těsná už od samého začátku. Podíleli se na scénáři, kontrolovali návrhy kulis, během natáčení jsme jim ukazovali denní práce...

LN Točili jste celý snímek v Praze, jaká je vaše zkušenost s českými filmaři?
Ta nejlepší. Máte tu skvělé profesionály a hlavně velmi šikovné řemeslníky, tesaře, malíře... A také výborné kaskadéry. Takřka celý film se točil v interiérech, ve studiích, všechna prostředí se musela postavit a tady vaši lidé odvedli výbornou práci.

LN Kdybyste to měl srovnat s Hollywoodem, jaké by bylo vaše hodnocení?
Americké filmové štáby jsou samozřejmě velmi profesionální, ty české navíc dokážou výtečně improvizovat.

LN Přijal byste teď ještě práci kameramana, nebo už hodláte jen režírovat?
Záleželo by na nabídce. Volal mi Francis Ford Coppola, o spolupráci s ním bych docela vážně uvažoval.