Pětadvacetiletý Manning během procesu doznal, že serveru WikiLeaks na konci roku 2009 a počátkem roku 2010 předal statisíce zpráv z bojiště, diplomatické kabelogramy a videa. Kromě napomáhání nepříteli byl obžalován z osmi případů špionáže, pěti zločinů krádeže a dvou případů počítačového podvodu - pro každý z těchto činů počítá amerických trestní zákoník se sazbou deset let vězení. Obviněn byl rovněž z pětinásobného porušení vojenských řádů.
V USA lidé demonstrují za Manningovo osvobození
Z většiny těchto činů v úterý soudkyně plukovnice Denise Lindová Manninga uznala vinným. Podle agentury AFP by ho soud teoreticky mohl odsoudit až ke 154 letům vězení.
K TÉMATU |
Naivní aktivista nebo anarchistický hacker?
Za motiv svého činu Manning označil snahu ukázat na americké válečné zločiny a "nečestnou diplomacii". Obhajoba minulý týden v závěrečné řeči Manninga vyobrazila jako naivního aktivistu, který žádné informace nepříteli prozradit nechtěl. Operoval prý výhradně s dokumenty, které americké vojáky nemohly přímo ohrozit.
Prokurátoři naopak popsali obžalovaného jako anarchistického hackera a slávychtivého zrádce, který bezhlavě rozhlásil tajné informace, jež přísahal chránit. Některé z nich se prý dostaly na stůl arciteroristy Usámy bin Ládina, než ho v roce 2011 v Pákistánu zabilo americké komando.
Manning nechal zveřejnit statisíce citlivých dokumentů
Obžaloba v procesu argumentovala tvrzením, že Manning napomáhal nepříteli. Podle žalobců dobře věděl, že dokumenty jím zveřejněné se dostanou do rukou teroristů z Al-Káidy. Pokud by soud tento argument uznal, vytvořil by podle právních expertů závažný precedens - Manning totiž přímo Al-Káidě žádné tajné dokumenty nedal.
Pod obvinění z napomáhání nepříteli historicky spadaly kauzy takového ražení, jako například vyzrazování informací japonskému nepříteli v době druhé světové války, čínským komunistům za korejské války či hanojskému režimu v době války ve Vietnamu.
ČTĚTE TAKÉ |
Manning nechal na WikiLeaks zveřejnit celkem 470.000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250.000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů.
Serveru WikiLeaks je poskytl v době, kdy sloužil v misi v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila v internetu.
