Záležet bude na tom, kdo si nakonec prosadí svou, zda prezident Miloš Zeman nebo ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Ministr už si velvyslance vybral a Klausová to není. Chce mít na Slovensku vystudovaného diplomata, jenže prezident má na to jiný názor. Těžko odhadovat, jak tento spor končí.
"Může to být poziční válka. Zeman se nebude chtít pohnout u jiných velvyslanců, pokud mu ministr Klausovou nepředloží,“ řekl LN jeden z členů diplomatického sboru.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podívejte se, po bok kterých žen by se Klausová zařadila, kdyby se jí podařilo získat velvyslanecký post na Slovenku, odkud pochází.
Margot Klestilová-Löfflerová
Margot Klestilová-Löfflerová
Vdova po bývalém rakouském prezidentovi Thomasi Klestilovi se stala velvyslankyní v Česku v roce 2005. Na tomto postu působila do roku 2009. Poté získala stejné diplomatické místo i v Ruské federaci.
Hillary Clintonová
Hillary Clintonová
V letech 1993 až 2001 si tato právnička vyzkoušela roli první dámy po boku svého manžela Billa. V roce 2000 přijala nabídku kandidovat do Senátu za stát New York. Byla vůbec první ženou amerického prezidenta, která se ucházela o politický úřad ještě během funkčního období svého manžela.
Volby tehdy vyhrála. V listopadu 2006 pak svůj úspěch zopakovala. V roce 2007 se dokonce neúspěšně pokusila kandidovat na post prezidenta Spojených států, porazil ji ale tehdejší illinoiský senátor Barack Obama. Od ledna 2009 do února 2013 zastávala funkci americké ministryně zahraničí.
Cristina Fernándezová Kirchnerová
Cristina Fernándezová Kirchnerová
Jako manžela prezidenta Néstora Kirchnera byla v letech 2003 až 2007 argentinskou první dámou. Když její muž na jaře roku 2007 oznámil, že znovu kandidovat nebude, ačkoliv měl podle průzkumů veřejného mínění jednoznačnou podporu většiny voličů, ujala se kandidatury na prezidentskou funkci sama. A zvítězila. O čtyři roky později své vítězství zopakovala.
Sirimavo Bandaranaikeová
Sirimavo Bandaranaikeová
Úřad předsedy vlády na Srí Lance převzala po svém zavražděném manželovi Solomonu Bandaranaikem v roce 1960 a stala se první ženou v čele vlády na světě. Ve funkci byla dvanáct let, přičemž se držela nacionalistické a socialistické politiky.
Corazón Aquinová
Corazón Aquinová
Do politiky vstoupila v roce 1983 poté, co byl na letišti v Manile zavražděn její manžel Benigno Aquino, který patřil mezi čelné kritiky diktatury. V letech 1986 až 1992 byla první ženou ve funkci prezidenta Filipín a vůbec první ženou v podobné funkci v Asii. I díky obrovské popularitě mezi Filipínci úspěšně čelila několika pokusům o puč.
