Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Zavinil smrt 80 milionů lidí. Přesto Čína na Mao Ce-tunga vzpomíná jako na symbol jednoty

Svět

  12:00
PEKING/PRAHA - Před 40 lety zemřel čínský vůdce Mao Ce-tung. Navzdory tomu, že byl jedním z nejkrutějších diktátorů v dějinách, i dnes je pro Číňany nedotknutelnou postavou.

Mao Ce-tung, ilustrační foto foto: Reuters

Idealisticky zahleděný do dálky, oblečený jako vždy v zelené uniformě.

Tak shlíží z každé čínské bankovky. Z portrétů, které si věší taxikáři na zpětné zrcátko, aby nad nimi držel ochrannou ruku na cestách. I z podobizen v ulicích a na budovách po celé zemi – včetně té nejznámější na bráně Nebeského klidu, odkud vyhlásil v říjnu 1949 vládu komunistické strany.

Australská města po stížnostech zrušila koncerty oslavující Mao Ce-tunga

Mao Ce-tung je i dnes neodmyslitelnou součástí Číny a její identity – byť zemřel před 40 lety.

Devátého září 1976 deset minut po půlnoci přišla říše středu o svého Velkého kormidelníka, který ji navigoval bouřlivými vodami poválečného světového uspořádání dlouhých 27 let. Na sklonku života trpěl čínský vůdce častými bronchitidami a zápaly plic i sklerózou. Také srdce ho po třech infarktech zrazovalo.

Rádio ohlásilo lidu jeho smrt po šestnácti hodinách. O devět dní později se s ním na náměstí Nebeského klidu přišlo rozloučit několik milionů Číňanů. Jeho tělo leželo zabalené do rudé vlajky se srpem a kladivem na témže místě, kde dnes v pološeru prochází kolem nabalzamovaných ostatků za dohledu vojáků turisté.

Paramilitární policisté dohlíží na pořádek u náměstí Tiananmen.
Příslušník bezpečnostních složek na stráži nedaleko Mao Ce-Tungova mauzolea při...

Mao Ce-tung spočívá ve skleněné rakvi v mauzoleu, přestože si přál, aby bylo jeho tělo zpopelněno a popel následně rozprášen. Věčně bdí v srdci metropole jako symbol jednoty a velkoleposti země, již optikou komunistické strany pozvedl po století chaosu do éry míru a prosperity.

Zlí jazykové by však na to konto zřejmě dodali, že Čína za to zaplatila krvavou cenu. Mao Ce-tungova velká proletářská kulturní revoluce, jež byla podle něj největším úspěchem hned po vítězství komunistů nad Japonci a Čankajškovými nacionalisty, se stala jednou z nejkrutějších čistek minulého století. Dekádu trvající tažení proti „ideologickým zrádcům“ se stalo honem na čarodějnice, do něhož se zapojily miliony lidí.

Obětí Maových čistek byla i rodina nynějšího prezidenta

Kolektivní šílenství rozpoutala Maova deklarace, jež byla předložena členům politbyra před 50 lety v květnu 1966. Vůdce v ní varoval před nepřáteli uvnitř strany. Viděl, jak je rozežírána korupcí a prospěchářstvím. A obával se, že by se hněv lidí mohl brzy obrátit proti partaji samotné.

Čistkám nakonec padlo za oběť podle některých odhadů až téměř osm milionů lidí. Od nejvýše postavených členů strany přes učitele, spisovatele a další inteligenci. Mnozí zemřeli při krutém mučení. Dalším byla před veřejnou popravou přeťata průdušnice a nahrazena ocelovou trubičkou. To proto, aby mohli dýchat, ale nemohli vykřikovat protistátní hesla. A obával se, že by se hněv lidí mohl brzy obrátit proti partaji samotné.

Páchnoucí experiment. Stalinova laboratoř analyzovala Maovy výkaly

I s oběťmi hladomoru, jenž provázel „velký skok“, inspirovaný sovětskou cestou pokroku, čítá počet Maových obětí až 80 milionů lidí. Víc než mají na svědomí Stalin i Hitler dohromady. Miliony dalších Číňanů během kulturní revoluce úřady zatkly a vyšetřovaly. Mezi těmi, kdo upadli v nemilost, byla i rodina nynějšího čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jeho otec – šéf stranické propagandy zkraje 50. let a později vicepremiér – strávil několik let ve vězení. Si Ťin-pchingovi přerušili studia a jako řadu elitních synů ho poslali na venkov stavět přehrady a silnice.

A přece to je možná poněkud překvapivě Si Ťin-pching, kdo před třemi lety k 120. výročí narození Mao Ce-tunga označil muže, jenž způsobil příkoří jeho rodině, za „velkého vlastence a národního hrdinu“. Podle něj by strana měla hájit Maův odkaz s tím, že jeho bezmála 30 let trvající vláda měla pro moderní Čínu stejný význam jako politika otevření a reforem, nastolená Maovým nástupcem Teng Siao-pchingem.

Pět let po Mao Ce-tungově smrti sice tehdejší vedení označilo 70 procent jeho idejí těmi nejlepšími možnými a zbylých 30 procent za chybu. Onu menší část si ale nikdo nedovolil nahlas kritizovat. Na rozdíl od Sovětů Čína nikdy svého Velkého kormidelníka veřejně neodsoudila. A na tom se alespoň za současného vedení zřejmě nic nezmění.

Podle Si Ťin-pchinga bylo právě narušení nedotknutelnosti odkazu Lenina a Stalina jedním z důvodů úpadku komunistické strany a rozpadu Sovětského svazu. Tedy scénáře, jemuž se současný prezident snaží předejít, jak jen může. Rok poté, co se ujal vedení, dostali čínští kádři z jeho iniciativy povinné školení o zániku Sovětského svazu. Mělo být důrazným varováním.

Pakliže jsou zvěrstva Maovy éry dávána někomu za vinu, je to především takzvaný gang čtyř. Vlivná radikální frakce uvnitř strany v čele s čtvrtou Maovou manželkou Ťiang Čching terorizovala zemi poslední roky Maova života. Samotný Velký kormidelník ale i 40 let po své smrti zůstává nedotknutelnou postavou. Zvlášť starší generace, nespokojené se stavem současné čínské společnosti ovlivněné tím, co považují za západní materialistické hodnoty, na něj vzpomíná s nostalgií.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!