Nechci polemizovat s obsahem článku paní Marie Davouze, jen upřesnit jí uvedenou a mnoha politiky opakovanou chybu, že nastupující „politická garnitura v roce l990 byla složena z disidentů a je odpovědna za to, že nebyla zrušena KSČ.
Komunistická strana Československa měla seznamy lidí státu nebezpečných, kteří byli „preventivně“(bez uvedení důvodu) zavíráni či dáván dohled k jejich bytům na 48 nebo 96 hodin před různými výročími, návštěvami ze zahraničí. V Praze jich bylo v roce 1988 takto evidováno jenom pět set. Jakési tábory pro lidi potenciálně nebezpečné komunistickému režimu byly v celé ČSSR plánovány pro osm tisíc osob.
S jedním kolegou jsme počítali, kdo z osobností, které byly zvoleny do dvou tehdejších parlamentů a dvou vlád a navíc ještě do vlády federální, patřil mezi tyto sledované, nebo mezi lidi, kteří alespoň četli či dále předávali druhým tisk, knížky zde zakázané. Celkem jsme jich napočítali mezi členy těchto dvou parlametů a tří vlád jen 11,8 %. To nakonec odpovídalo počtu těch, které bychom mohli zařadit do tzv. opozice. Prosím vzpomeňte na tento údaj vždy, když budete nadávat disidentům za to, že udělali to či oni špatně. V parlamentu neměli NIKDY většinu.
A ještě něco: ti lidé se sami nenazývali disidenty. Tak tyto lidi označovali na Západě. Tímto slovem se myslí ten, kdo se oddělí a postaví do opozice proti původnímu směru. Disidentem byl stejně tak Kristus, který své učení oddělil od učení farizejů, jako komunisté, kteří se oddělili od sociálních demokratů v roce l921.
Jiřina Šiklová, jirina.siklova@ecn.cz
Komunistická strana Československa měla seznamy lidí státu nebezpečných, kteří byli „preventivně“(bez uvedení důvodu) zavíráni či dáván dohled k jejich bytům na 48 nebo 96 hodin před různými výročími, návštěvami ze zahraničí. V Praze jich bylo v roce 1988 takto evidováno jenom pět set. Jakési tábory pro lidi potenciálně nebezpečné komunistickému režimu byly v celé ČSSR plánovány pro osm tisíc osob.
S jedním kolegou jsme počítali, kdo z osobností, které byly zvoleny do dvou tehdejších parlamentů a dvou vlád a navíc ještě do vlády federální, patřil mezi tyto sledované, nebo mezi lidi, kteří alespoň četli či dále předávali druhým tisk, knížky zde zakázané. Celkem jsme jich napočítali mezi členy těchto dvou parlametů a tří vlád jen 11,8 %. To nakonec odpovídalo počtu těch, které bychom mohli zařadit do tzv. opozice. Prosím vzpomeňte na tento údaj vždy, když budete nadávat disidentům za to, že udělali to či oni špatně. V parlamentu neměli NIKDY většinu.
A ještě něco: ti lidé se sami nenazývali disidenty. Tak tyto lidi označovali na Západě. Tímto slovem se myslí ten, kdo se oddělí a postaví do opozice proti původnímu směru. Disidentem byl stejně tak Kristus, který své učení oddělil od učení farizejů, jako komunisté, kteří se oddělili od sociálních demokratů v roce l921.
Jiřina Šiklová, jirina.siklova@ecn.cz
