26. října 2008 20:53 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Masaryk - hlava Středoevropské unie

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 57Diskuse
Tomáš Garrigue Masaryk | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Garrigue Masaryk | foto: Lidové noviny
PRAHA Československo za sebou mělo první tři dny své existence. Budoucí prezident nového státu Tomáš Garrigue Masaryk dlel ještě stále ve Spojených státech a na pozvánky na jím pořádanou večeři se podepisoval jako „prezident Demokratické středoevropské unie“.
O co šlo? Jednalo se o dnes polozapomenutý pokus, který měl po předpokládaném rozpadu Rakouska-Uherska sdružit dvanáct většinou středoevropských národů. Unie sice vznikla, fungovala ovšem pouhých pár dní. Pak ji zahubily vzedmuté nacionální vášně a vzájemné spory jejích národů.

LN přetiskují pozvánku, kterou Masaryk poslal 31. října 1918 své podporovatelce a mecenášce Lillian D. Waldové. „Drahá paní: Demokratická středoevropská unie složená ze zástupců dvanácti utlačených národností... si považuje za čest sejít se na večeři 6. listopadu (1918) v půl osmé večer v hotelu Plaza,“ stojí na pozvánce, kterou Masaryk poslal Waldové 31. října 1918 jako prezident unie.
Na pozvánky se v USA Tomáš G. Masaryk podepisoval jako
Pozvánka je dnes uložena na Kolumbijské univerzitě v USA. LN ji k použití poskytl hudební historik Ladislav Řezníček. Unie v čele s Masarykem vznikla 3. října 1918 a jen o měsíc později se rozpadla.

Největší akcí unie se stal její kongres, který probíhal 23. až 26. říjnem v Síni nezávislosti v pensylvánské Filadelfii. Do čela unie se postavil Masaryk a slavný polský klavírista a politik Ignacy Jan Paderewski.

Duší unie ovšem nebyl Masaryk, Paderewski ani jiný Středoevropan, ale kupodivu americký sociolog Herbert A. Miller. Ten se o sdružení středoevropských národů pokoušel minimálně od jara 1918 a po založení unie se stal jejím výkonným ředitelem.

„Věříme, že naše ideály a cíle by měly své úsilí o zajištění vlastní svobody sjednotit k prosazování společného prospěchu, pokud tato jednota bude přispívat k míru a prospěchu nezávislosti,“ cituje historik Tomáš Zahradníček ve své knize z Prohlášení společných cílů nezávislých středoevropských národů. Prohlášení, podepsanému během kongresu perem namáčeným v kalamáři, který posloužil už před 142 lety při tvoření Deklarace nezávislosti USA, se dostalo v USA široké publicity.

Tvrdé spory ještě před založením unie
Americké noviny halasně oslavovaly vznik bratrské federace středoevropských národů. Realita ovšem byla jiná a unie vydržela fungovat jen zhruba měsíc. Ještě před jejím založením ji limitovaly tvrdé spory mezi představiteli jednotlivých národů. Navíc kromě Masaryka a Paderewského v jejím vedení neseděli vrcholní představitelé národů. A od začátku nebylo jasné ani to, jak těsně mají zúčastněné národy spolupracovat - tedy zjednodušeně řečeno nakolik má jít o federativní státní útvar a nakolik jen o mezivládní organizaci spolupracujících států.

Unie měla především zkoordinovat plány středoevropských národů tak, aby na očekávané mírové konferenci dokázaly obhájit své zájmy. Teprve v druhém plánu se měla stát i základem pro poválečné uspořádání. Sám prezident unie Masaryk byl k vytvoření široké federace dost skeptický. Svědčí o tom další důležitý dokument unie - Souhrn zásad Demokratické středoevropské unie, který napsal právě Masaryk. Podle něho nešlo čekat velkou federaci všech zúčastněných, ale spíš několik spolupracujících bloků. „Je promýšlena balkánská federace, těsný svazek Čechoslováků a Poláků a další podobné unie,“ psal v říjnu 1918 Masaryk.

Dnes, poté co byla střední Evropa svědkem řady sporů mezi jednotlivými národy, vypadá možnost dlouhodobého a harmonického fungování unie zcela nereálně. Stačí jen vyjmenovat všechny její členy. Základ tvořili Čechoslováci a Poláci. K nim se přidali zástupci Jihoslovanů, Ukrajinců, uherských Rusínů (později Zakarpatská Ukrajina), Rumunů, Litevců, rakouských Italů, tureckých Řeků, Albánců. Na poslední chvíli přibyl i podpis zástupců Arménů a sionistických aktivistů z Palestiny.

Národnostní řeže také unii v listopadu 1918 definitivně pohřbily. Už 1. listopadu se totiž do sebe kvůli Lvovu pustili Poláci a Ukrajinci. Poláci hned nato z unie vystoupili a organizace se z této rány již nevzpamatovala. Masaryka sice ještě unie pověřila, aby v Paříži založil její pobočku. Neexistují ovšem žádné důkazy, že by tak učinil.

Dějiny běžely jinak a Masaryka v jeho nepřítomnosti zvolilo 14. listopadu 1918 Revoluční národní shromáždění československým prezidentem. Domů se vrátil až 21. prosince. Oslavy jeho příjezdu byly velkolepé a na unii si tehdy již nikdo nevzpomněl.


  • 57Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na Lidovky.cz