Zaznělo to podle agentury AFP na konferenci, která se v uplynulých dnech konala v nizozemském Wageningenu.
Přijde den, kdy jeden klasický masový hamburger bude stát 120 eur (2900 korun) a jeden "hmyzí hamburger" zvaný třeba Bug (hmyz) jen 12 eur (290 korun), kdy bude více lidí, kteří jedí hmyz, než těch, kteří jedí maso, předpověděl entomolog Arnold van Huis.
"Chuť... oříšků," sděluje svůj pocit nizozemská studentka Walinka van Tolová po zakousnutí se do čokoládového bonbonu s červem. Dívka se s dalšími 200 zvědavci pustila do ochutnávek pokrmů, které vědci připravili.
Mezi nabízenými lahůdkami byly dále například jarní válečky se sarančaty či koláče s moučnými červy.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) bude v roce 2050 na planetě žít devět miliard lidí, přičemž rozloha zemědělské půdy se postupně snižuje. Hmyz je bohatý na proteiny a je málo tučný. S 10 kilogramy rostlin se vyprodukuje kolem sedmi kilogramů hmyzu, ale jen jeden kilogram masa.
Vedoucí entomologie na místní univerzitě Marcel Dicke připouští, že změna v myšlení obyvatel západních zemí potrvá dlouho. Věří však, že lidé jednou upustí od nesprávného pocitu, že hmyz je špinavý.
Poznamenává, že již nyní sní ročně každý z nás v průměru 500 gramů hmyzu, který bývá ukrytý například v malinové marmeládě či chlebu.
"Když vidíte nějaký hmyz, je určitá blokáda. Je to ale jiné, když je hmyz přeměněn a stane se v potravinách neviditelný," ujišťuje Roland van de Ven, který týdně produkuje více než 1,2 tuny moučných červů, z nichž naprostá většina je určena pro zvířata v zoologických zahradách i jinde, ale z asi 1,5 procenta je také určena pro konzumaci lidí.
Entomolog Arnold van Huis upřesnil, že obyvatelé Mexika jedí kolem 500 druhů hmyzu, v Africe je to 250 a v Číně 180 druhů. V těchto oblastech jsou podle něj navíc často pokrmy z hmyzu považovány za delikatesy.
