Breivik se k útokům už dříve přiznal, ale necítí se vinen z terorismu. Tvrdí, že jeho činy byly součástí války proti hrozbě převzetí nadvlády nad Evropou muslimskými imigranty. Pokud soud jeho vinu uzná, může mu uložit až 21 let vězení. Na základě zvláštního opatření s odkazem na hrozbu pro veřejnost ale může za mřížemi strávit zbytek života.
ČTĚTE TAKÉ: |
Breivik se k soudu dostavil v doprovodu strážců v tmavém obleku, bílé košili a modré kravatě. Podle agentury Reuters zpochybnil autoritu soudu a zopakoval své pohnutky. "Jsem vojenský velitel norského hnutí odporu a členem templářských rytířů v Norsku. Co se týče pravomoci soudu, zpochybňuji ji, protože jste dostali mandát od organizací, které podporují ideologii nenávisti" a multikulturalismus, prohlásil Breivik.
"Přiznávám se k těmto činům, ale necítím se vinen," stačil ještě říct. Advokáti obviněného předem upozorňovali, že jejich mandant bude chtít dnešní jednání využít k objasnění motivů svých zločinů.
Na konci slyšení Breivik požádal soudce Torkjela Nesheima, zda by mohl promluvit k přeživším a k příbuzným obětí. Nesheim mu ale projev nepovolil.
Ozbrojený policista hlídkuje před budovou soudu
Prodloužení Breivikovy prozatímní vazby zahrnuje kontrolu návštěv a korespondence během prvních osmi týdnů. Během prvních čtyř týdnů prodloužené vazby rovněž obviněný nadále nebude mít přístup k médiím, prohlásil podle agentury AFP soudce Torkjel Nesheim.
Breivik označil své zadržování ve věznici Ila se zvýšenou ostrahou za "iracionální trýznění".
První veřejné stání se konalo za obrovského zájmu médií a veřejnosti. Před soudní budovou v norské metropoli se už brzy ráno ráno vytvořila fronta několika stovek novinářů a převážně mladých lidí. Podle místních médií se první zvědavci začali před budovou srocovat už od půlnoci.
Do soudní síně nakonec bylo vpuštěno zhruba 120 lidí, zatímco další stovky se tísnily v jiných místnostech, v nichž byl promítán přenos z jednání. Akreditováno bylo rovněž zhruba 170 novinářů a fotoreportérů.
Novináři sice mohli být v sále přítomni, ale jen za přísných omezení. Měli totiž během jednání zákaz referovat o obsahu výroků a Breivika nesměli fotografovat a filmovat. Soudce zákaz zrušil až na konci jednání.
Příbuzní obětí v soudní síni
Předchozí tři stání se konala sice za přítomnosti Breivika, ale za zavřenými dveřmi, aby obviněný nemohl komunikovat s případnými komplici.
Vše ale nasvědčuje tomu, že Breivik jednal sám a také jeho údajné zapojení do činnosti organizace templářských rytířů, o níž se zmiňuje ve svém "manifestu", je zřejmě jen fikcí.
Jednání se měl Breivik původně účastnit prostřednictvím telemostu z věznice, ale nejvyšší soud mu vyhověl, aby se mohl dostavit osobně.
Pozůstalí po obětech o víkendu ve společném prohlášení protestovali proti "cirkusu", který se kolem Breivika rozpoutal.
Dvaatřicetiletý pravicový radikál a odpůrce islámu postřílel 22. července 69 lidí na ostrově Utöya, kde se konal letní tábor mladých sociálních demokratů. Dalších osm lidí přišlo o život při pumovém atentátu v centru norské metropole.
Sám soudní proces s Breivikem je naplánován na 10. dubna 2012. Rozsudek by měl padnout v létě, ještě před prvním výročím masakru.
