Moskva a Peking totiž odsoudily snahu Spojených států rozmístit části systému protiraketové obrany v Česku a Polsku. „Obě strany věří, že vybudování globálního raketového obranného systému, včetně jeho umístění v některých regionech světa, či plány na takovou spolupráci, nepodpoří strategickou rovnováhu a stabilitu a naopak poškodí mezinárodní snahu o kontrolu zbraní. V tomto ohledu obě strany vyjadřují své znepokojení,“ píše se v dokumentu podepsaném včera v Pekingu ruským prezidentem Medveděvem a jeho čínským protějškem Chu Ťin-tchaem.
Většina Medveděvových rozhovorů v Číně se ale netýkala politiky, nýbrž ekonomiky. Medveděv potvrdil předpoklady expertů, že Rusko hodlá s Čínou spolupracovat i v oblasti dobývání kosmu, nanotechnologií a jaderné energetiky. Rusové počítají i s dodávkami jaderného paliva do Číny a výstavbou komplexu na obohacování uranu za miliardu dolarů.
|
Jsem přesvědčen, že máme možnost zásadním způsobem upevnit rusko-čínské strategické partnerství.
„Jsem přesvědčen, že máme možnost zásadním způsobem upevnit rusko-čínské strategické partnerství,“ prohlásila hlava Ruska.
Už předchůdce Medveděva, exprezident Vladimír Putin, Čínu zařadil mezi strategické partnery Ruska a zvýšil dodávky jak zbraní, tak i energetických surovin do této země. Jen za rok 2007 vyvezlo Rusko do Číny ropu a plyn za sedm miliard dolarů. Projekty ropovodů a plynovodů, které mají být realizovány v nejbližších letech, tyto objemy ještě zásadně zvýší. Medveděv včera prohlásil, že jednání o projektech ropovodů a plynovodů vedoucích ze sibiřských nalezišť do Číny jsou těsně před podpisem.
Rusko již několikrát dalo Evropě najevo, že starý kontinent není jediným možným odbytištěm ruských energetických surovin. Nenasytná Čína je v budoucích letech jistým obrovským a také solventním odběratelem. Čínští novináři s potěšením kvitovali, že Čína s Ruskem nemá spory jako s USA. Proto nic nestojí v cestě ani rozvoji vojenské spolupráce.
Medveděvova cesta má zřejmě mimo jiné přispět k tomu, aby došlo k obnovení dodávek řady druhů zbraní, které Čína přestala v Rusku v posledních letech nakupovat. Dříve byla Čína odběratelem skoro poloviny z celkového objemu ruského zbrojního exportu. Některé zbraně ale teď začala bez povolení k licenci vyrábět sama, což vážně znepokojuje představitele ruského zbrojního průmyslu.
V Putinových stopách
Volbu Číny a Kazachstánu jako prvních Medveděvových cest experti považují za důkaz pokračování Putinovy zahraniční politiky. Poradce prezidenta Sergej Prichodko, který stejnou funkci plnil i za Putina, řekl: „Jde o demonstraci vztahu Ruska k integračním procesům v postsovětském prostoru.“ Nezávislí analytikové si „přeložili“ tato slova jako snahu Moskvy hrát nadále vůdčí roli v tomto teritoriu a upevňovat vztahy s Čínou jako alternativu k Evropě.
