Všichni tři soudci se dříve postavili i proti nálezu, jímž soud v lednu nevyhověl návrhu ČSSD na zrušení daňové části reformy. Rychetský s Musilem nyní zopakovali, že vládní reforma veřejných financí měla být zrušena celá, a to kvůli neústavnímu způsobu projednávání a nesprávné formě.
| Vláda soudce kritizovala | |||
| Vláda počká na písemné zdůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož mají lidé dostávat od července dávky nemocenské i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Teprve poté rozhodne, jak bude situaci řešit. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) po jednání kabinetu řekl, že zdůvodnění soudu zveřejněné na internetu je natolik nejednoznačné, "povrchní a neerudované", že z něj nelze odpovědně vycházet. Podle mluvčího soudu Michala Spáčila je však na webových stránkách kompletní nález. Písemné zdůvodnění obsáhlejší nebude. "Jestli to je to, tak to je málo," míní premiér Mirek Topolánek (ODS). "Tento text není zrovna povedený," dodal Nečas. Oba členové vlády dali najevo, že s verdiktem soudu naprosto nesouhlasí, byť ho musí respektovat. "Přesvědčení, že rozhodnutí Ústavního soudu je protiústavní, je nám platné jako mrtvému zimník," prohlásil Nečas "Nevím, zda je to parodie, nebo je to myšleno vážno," reagoval na zveřejnění odlišných stanovisek tří ústavních soudců |
|||
Reforma má podobu jednoho zákona, který mění mnoho různých norem napříč právním řádem. Podle Rychetského se soud vůbec nemusel zabývat konkrétními ustanoveními reformy. "Napadený zákon neobstál podle mého názoru již v prvním kroku standardního testu a měl být zrušen," uvedl předseda Ústavního soudu.
Podobný názor zastává i Musil. "Způsob projednávání a přijetí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů se proti esenciálním a elementárním požadavkům kladeným na zákon prohřešuje tak hrubě, že došlo k narušení samotného principu právního státu. Došlo rovněž k porušení principů dělby státní moci a její demokratičnosti," tvrdí Musil.
Wagnerová k formálním výhradám připojila i další názory, kritizovala například zacházení státu s prostředky vybranými na zdravotním a sociálním pojištění. Stát je často údajně použije na jiné účely. Je to prý v rozporu s ústavním principem zákazu libovůle.
"Libovůli shledávám v tom, že stát dle vlastní úvahy zachází s - co do účelu - 'cizími' penězi," míní Wagnerová. "Dochází-li k podobnému jednání na úrovni občanské společnosti, je takové jednání státem sankcionováno jako zpronevěra," uzavřela místopředsedkyně soudu.
Většinou hlasů soud minulý týden rozhodl, že zruší jen třídenní nevyplácení nemocenské. Nález, který si může ode dneška kdokoliv prostudovat na internetových stránkách www.usoud.cz, je však kritický i k reformě jako celku. "Stát zvolil opět tu nejsnadnější cestu, ale bohužel jen pro sebe, čímž ideu reformy učinil poněkud nedůvěryhodnou," napsal v nálezu soudce zpravodaj František Duchoň.
Odlišná stanoviska soudců mají spíše akademický význam. Podstatné je to, co schválí většina. Stanoviska ale dávají nahlédnout, jakými cestami se ubíralo rozhodování soudců. Odborníci upozorňují, že plénum je v poslední době názorově rozděleno na dvě skupiny, což se prý projevuje i v řízení o reformě. Naznačoval to i sám Rychetský.
Ústavnímu soudu nyní zbývá rozhodnout o poslední části reformy, která zahrnuje změny ve zdravotnictví včetně poplatků u lékaře. Podle mluvčího soudu Michala Spáčila ještě není stanoven termín vyhlášení nálezu.
