Už loni zjara bylo zřejmé, že afghánští výrobci zažijí mimořádně úspěšný rok.
V neklidné provincii Hílmand na jihozápadě, která proslula jako místo, kde se vyprodukuje nejvíc opia na světě, se v širokých údolích zelenala bezpočetná pole plná nezralých makovic.
„Měli jsme nakonec velmi dobrou sklizeň, která překonala očekávání,“ řekl později reportérovi listu Washingotn Post místní farmář Abdul Rahím Mutmain.
  |
Pole s makovicemi svlažily potřebné deště, rozšířila se plocha pro pěstování a také se zlepšily hektarové výnosy. Nadějné odhady měli i jinde v Afghánistánu.
To vše nyní potvrdila i strohá řeč statistik.
Podle v neděli zveřejněných údajů Organizace spojených národů se loni zvýšila produkce opia ve světě o 43 procent. Plocha obdělávaných polí k tomu přispěla z deseti procent, zvýšila se na celkových 201 tisíc hektarů.
Příležitost, jak si vydělat
Opium, tedy zaschlá šťáva získaná z nezralých makovic máku, se používá ve farmaceutickém průmyslu. Nezanedbatelná část se ale využívá jako surovina pro výrobu heroinu.
Afghánistán je se svými šesti až osmi tisíci tunami vyprodukovaného opia ročně největším producentem, provincie Hílmand tvoří 54 procent z tohoto objemu. Dalším významným místem pro výrobce je Zlatý trojúhelník, území na thajském, barmském a laoském pomezí.
Podobně jako jiné země se i Afghánistán snaží produkci drog potírat, výroba opia je v zemi trestným činem. Potíž je ale v tom, že moc centrální vlády v Kábulu do odlehlých provincií nedosáhne. A dosazení úředníci většinou rádi přivřou oči, když se dočkají skromného „všimného“.
V USA zmizelo 44 afghánských vojáků. Má se jich Amerika bát, nebo si chtěli užít? |
Výdělek z produkce opia tvoří životně důležitý příspěvek, bez kterého by mnohé domácnosti v chudém Hílmandu nepřežily.
„Je to pro nás jeden z mála prostředků, jak si přivydělat,“ vysvětluje Abdul Rahím Mutmain.
Potíž je v tom, že značné procento z výdělku nakonec končí i v kapsách militantního hnutí Taliban. Islamisté zdanili pěstování opia na všech afghánských územích, která nyní kontrolují.
Provincie Hílmand, území kolem stejnojmenné polopouštní řeky, k takovým neklidným místům už roky patří.
V nepřehledných údolích sváděli islamisté tvrdé boje s mezinárodními jednotkami pod vedením Severoatlantické aliance, po jejich stažení v předloňském roce aktivita džihádistů ještě zesílila. Oba trendy se tak vzájemně zesilují. S rostoucími příjmy z drogových obchodů sílí moc Talibanu a pod jeho vládou se plocha se zelenými makovicemi dále rozšiřuje.
„Dostáváme se do zlomového bodu, se všemi důsledky na zdraví a bezpečnost obyvatel, které drogy představují,“ řekl agentuře Reuters představitel OSN Yury Fedotov.
S tím, jak přebírají moc nad rozsáhlým územím militanti z Talibanu, končí dřívější snaha o ničení makových polí, kterou prosazovaly především Spojené státy – už od okamžiku invaze v roce 2001.
Fundamentalisté postupují
Představitelé západních zemí připouštějí, že ničení makových polí se téměř zastavilo, pěstitelé naopak pronikají na další území.
A Taliban přiliv drogových peněz přetavil v nákup zbraní a ve válečné úspěchy. Právě provincie Hílmand se svou metropolí Laškargáh čelí nejhorší situaci od svržení islamistického hnutí Taliban v roce 2001. Desítky příslušníků vládních sil zahynuly tento měsíc v bojích s Talibanem v Laškargáh a okolí. Řada lidí už kvůli střetům utekla do sousední provincie Kandahár.
Podle místních činitelů mají fundamentalisté z Talibanu pod kontrolou už 85 procent území v provincii Hílmand.
