Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Memento války: bizarní Park míru rozděluje kosovské Albánce a Srby

Svět

  10:00
KOSOVSKA MITROVICA - Na papíře skončila válka v Kosovu před patnácti lety, v Kosovské Mitrovici na severu země však napětí mezi Srby a Albánci přetrvává. Symbolizují ho bizarní barikády na mostě přes řeku Ibar, která půlí město na dva díly: srbský sever a albánský jih.

Na papíře skončila válka v Kosovu před patnácti lety, v Kosovské Mitrovici na severu země však napětí mezi Srby a Albánci přetrvává. Symbolizuje ho tzv. Park míru aneb bizarní barikády na mostě přes řeku Ibar, která půlí město na dva díly. Pohled z albánské strany. foto: Media Council

Kosovská Mitrovice

Kosovská Mitrovice

Autobus s námahou kličkuje úzkými ulicemi města. Doleva, doleva, doprava. Míří k břehu řeky, kterou musí překročit - ačkoli ještě před pár minutami stál u bytelného mostu, od něhož se teď s každým ujetým metrem vzdaluje. Nesmysl? Jinde snad. Jenže řeka, k níž si řidič tak složitě hledá cestu, se jmenuje Ibar. A protéká Kosovskou Mitrovicí. Městem, kde je bolestně patrné, že napětí mezi Albánci a Srby, jež na konci 90. let vybuchlo v krvavé válce, nevyhaslo.

Srbskou i albánskou stranu mostu pokrývají agnažované graffiti. Na číslo 1389,...

Kosovska Mitrovica, kterou Ibar řeže na dvě části, severní srbskou a jižní albánskou, je město symbolických paradoxů. Ve stínu sportovního komplexu, do jehož výstavby investovala kosovská vláda miliony, se krčí skromné stánky se zeleninou a polehávají potulní psi. Nedaleko od zdi poseté graffiti volajícími po míru minete impozantní sochu válečníka s hrdě vztyčenou zbraní. A most přes Ibar, jenž za oknem autobusu rychle mizí z dohledu, rozděluje, místo aby spojoval. Už dlouho ho totiž žádné auto nepřekročí.

Park míru

V roce 2011 zahradily vozovku mostu barikády z kamení a štěrku. Vztyčili je místní Srbové na protest proti dohodě kosovské a srbské vlády. Bělehrad samostatnost Kosova, jež v únoru 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, neuznává a nadále ho považuje za nedílnou součást Srbska, výměnou za příslib eurointegrace však svolil ke kompromisu, jímž předal faktickou kontrolu nad místními srbskými enklávami Prištině. Mitrovické Srby tím pochopitelně nepotěšil.

Graffiti na zdi jednoho z mitrovických domů naznačuje, že místní nejsou s...

Val bránil průjezdu přes most tři roky - až kosovským úřadům, jež se neklidný sever horlivě snaží integrovat, neboť v něm (oprávněně) vidí bezpečnostní riziko, došla trpělivost. Když ovšem přikázaly, že barikády musí zmizet, Srbové reagovali po svém. V půlce června nahradili kamení a štěrk kordony betonových květináčů a „zelenou“ barikádu sarkasticky nazvali Park míru. Výsledek? O několik dní později zahalil most kouř z hořících aut, v němž policisté čelili rozzuřeným Albáncům. Násilí si vyžádalo přes dvacet zraněných, další lidé byli zatčeni, načež se most znovu pohroužil do zdánlivého klidu. Jenže Park míru na něm stojí dál.

Hlavně bez značky!

„EULEX GO HOME“ - výmluvný nápis na zdi budovy v srbské části Kosovské...

A tak autobus, který mě a další novináře veze od albánské části mostu na sever, kde se pod patronátem Evropské komise máme setkat se zástupci srbských nevládních organizací, vyráží k jinému mostu, v porovnání se svým proslulejším kolegou zcela obyčejnému. „Vědí o vás, policejní doprovod nepotřebujete,“ ujišťuje nás Dragana Nikolić-Solomonová, mluvčí právní a bezpečnostní mise EU v Kosovu (EULEX neboli The European Union Rule of Law Mission in Kosovo). V hlase jí probleskne kapka závisti: EULEX spolupracuje s Prištinou a kritičtí Srbové jí slavobrány rozhodně nestaví.

Poznávací značka Kosovské republiky musela před vjezdem do srbské části zmizet.

Přesto řeku překročíme se sňatou SPZ Kosovské republiky: opatření, jež den poté, co před námi kosovská vicepremiérka Edita Tahiriová velebila ochotu kosovských Srbů k integraci, nutí minimálně k zamyšlení. S tvrzením Tahiriové o tom, jak se na severu množí poznávací značky RKS (Republika Kosovo), kontrastuje i pohled do ulic: písmena KM (Kosovska Mitrovica) se tu na autech střídají s výmluvným prázdným místem. „Ještě že ji sundal! Mohli jsme mít na svědomí další etnické střety,“ nakloní se ke mně kolega, když autobus uvízne v úzké uličce a marně se pokouší otočit, přičemž ohrožuje minimálně tři srbské domy. Smějeme se, ale oba víme, že jeho žert není tak úplně od věci.

SPZ začínající písmeny KM (Kosovska Mitrovica).
SPZ chybí.

Písmena KM (Kosovska Mitrovica) se na autech střídají s výmluvným prázdným místem.

Sud prachu

Uplynulé měsíce potvrzují, že v duchu balkánské tradice se Kosovské Mitrovici může směle přezdívat „sud prachu“. Vzpomínky na válečné utrpení se do místních zařízly příliš hluboko a život pod vlajkou Kosova, nepříliš stabilního státu, který se urputně snaží, leč přitom si sám hází klacky pod nohy, je jen tak nevyléčí.

Konstanty srbské části Kosovské Mitrovice: odpor k volbám do řad orgánů...

Po incidentu na fotbalovém utkání Albánie a Srbska, kdy se nad bělehradským stadionem proletěla vlajka Velké Albánie a zasadila už tak dost napjatým vztahům Bělehradu a Tirany další úder, zhoustlo napětí i v samotné Mitrovici. Podle starosty albánského jihu Agima Bahtiriho ke střetům v ulicích města nedochází, samotná ulice však s jeho slovy příliš zpochybňuje. „Po zápasu začaly provokace. Střety, potyčky... A přes řeku se střílelo,“ líčí mladá Srbka Bojana.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že Park míru jen tak nezmizí. Ani záplava srbských vlajek za severním koncem mostu. A propos, vlajky: přímo uprostřed rozbité silnice se mezi srbskými emblémy třepotá vlajka česká. Pročpak? ptám se poblíž stojícího policisty. Lakonicky pokrčí rameny: „Co já vím. Vlajky jsou tu všude.“

Česká vlajka u rozbité silnice na most přes řeku Ibar. V pozadí jedna z mnoha srbských vlajek.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...