Merkelová hovořila s Putinem v sobotu v Brisbane na okraj summitu skupiny největších ekonomik G20. Dialog mezi čtyřma očima trval dvě hodiny a kancléřka o něm odmítla novinářům cokoli říct. Omezila se na konstatování, že šlo o důvěrný rozhovor, a dodala, že s Putinem je třeba udržovat dialog, byť se s ním nesouhlasí.
    |
Ruský prezident se na víkendové vrcholné schůzce v Brisbane ocitl pod silným tlakem vedoucích západních politiků, kteří se ho snažili přimět k tomu, aby změnil politiku vůči Kyjevu a přestal vojensky podporovat proruské separatisty na východě Ukrajiny.
Merkelové došla trpělivost
Merkelová podle DPA po dlouhém a zřejmě neplodném rozhovoru se šéfem Kremlu v Brisbane zjevně vůči Putinovi ztratila dosavadní zdrženlivost. „Svět musí přesně chápat, co se na Ukrajině děje. Jinak by to mohlo vést k rozsáhlému požáru. Celosvětovému,“ zdůraznila.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle ní Rusko stále myslí postaru a považuje Ukrajinu za svou sféru vlivu a pošlapává normy mezinárodního práva. „To po strašlivé druhé světové válce a po skončení studené války zpochybňuje celý mírový řád v Evropě. A má to pokračování v ruském působení na destabilizaci na východě Ukrajiny,“ dodala.
Právo silnějšího
„V Evropě jsou stále síly... které sázejí na právo silnějšího a neuznávají sílu práva. Právě to se stalo ruskou anexí Krymu, která odporuje mezinárodnímu právu,“ zdůraznila šéfka německé vlády.
Na příkladu tragédie malajsijského letounu, který v červenci podle všeho sestřelili raketou separatisté, upozornila, že na Ukrajině skutečně v žádném případě nejde jen o lokální konflikt. „Ne, na tomto příkladu vidíme, že se dotýká nás všech,“ zdůraznila.
Upozornila přitom, že podle ní samozřejmě nejde jen o Ukrajinu. Připomněla v této souvislosti Moldavsko a Gruzii, podle ní jde však také o Srbsko a západní Balkán.
