Albert Casis prudce zabrzdil své tříkolkové taxi a zabránil tak, aby mu kolo zapadlo do výmolu naplněného vodou. Casis ví, že bahnitá voda může být kontaminovaná potenciálně smrtelnými bakteriemi leptospirózy, které přenášejí krysy. "Viděl jsem varování v televizi," říká devatenáctiletý Casis a sleduje chodce, jak se brodí po kolena ve vodě, která dosud zůstává jako memento ničivých záplav v nejhůře postižených oblastech.
Během záplav a sesuvů půdy v souvislosti s bouří Ketsana a tajfunem Parma zahynulo na přelomu září a října na největším ostrově Filipín téměř 860 lidí.
Čtěte více: Na Filipínách řádil tajfun Parma
Od přírodní katastrofy uplynuly čtyři týdny a části Manily i okolních provincií jsou stále pod vodou. Státní nemocnice zaznamenaly příval pacientů s leptospirózou, nemocí, která se šíří močí infikovaných krys a dalších zvířat. Člověk se leptospirózou může nakazit, pokud se kontaminované vody napije, nebo se mu dostane do otevřené rány. Vlna této choroby, která vypukla v říjnu, je prý nejhorší, jakou zdejší lékaři pamatují.
Státní zdravotnické instituce od začátku šíření nemoci rozdělují mezi obyvatele z nejpostiženějších oblastí antibiotika, ale minulý týden epidemiologové požádali o pomoc i zahraniční zdravotnické instituce.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyslala již do Manily například čtyřčlenný tým expertů. "Jejich úkolem je mimo jiné zjistit, proč nyní došlo k tak vysokému počtu úmrtí," uvedl Eric Tayag, ředitel manilského epidemiologického centra. V pěti až deseti procentech případů totiž došlo u nakažených k úmrtí, což je podle údajů WHO nejvyšší zaznamenaná míra úmrtnosti ve spojitosti s leptospirózou.
Přečtěte si také: Filipíny pustoší velká voda
Filipínský veřejný zdravotnický systém trpí nedostatkem financí a je nedostatečně vybavený léky, takže proti hromadnému výskytu nemocí bojuje jen s obtížemi. Během nedávné přírodní katastrofy bylo navíc poškozeno několik větších nemocnic a ty zbylé se musejí vypořádat s náporem pacientů.
Filipínská nemocnice San Lazaro specializovaná na infekční choroby léčila od 26. září, kdy vypukla bouře, 451 případů leptospirózy, což je během jediného měsíce dvojnásobný počet než za celý loňský rok. "Očekávali jsme, že počet případů vzroste kvůli nezvykle silným záplavám, ale na takový počet jsme nebyli připraveni," přiznává ředitelka sanlazarské nemocnice Eumelia Salvaová.
LeptospirózaNemoc se šíří močí infikovaných krys a dalších zvířat. Člověk se leptospirózou může nakazit, pokud se kontaminované vody napije, nebo se mu dostane do otevřené rány. Mezi prvotní příznaky onemocnění patří horečka, zvracení a žloutenka. Přidat se mohou i život ohrožující komplikace jako selhání ledvin, silné krvácení či onemocnění jater. |
Úřady bez prodlení o riziku nákazy z kontaminované vody informovaly ve sdělovacích prostředcích. Mezi prvotní příznaky onemocnění patří horečka, zvracení a žloutenka. Přidat se mohou i život ohrožující komplikace jako selhání ledvin, silné krvácení či onemocnění jater.
Nejhorší kulminace současné vlny nemoci je snad již překonána. Podle lékařů bylo nejvíce případů hlášeno v polovině října. "Nebezpečí dalšího vypuknutí nemoci ovšem stále hrozí," varoval Tayag.
Minulý týden začaly úřady do postižených oblastí distribuovat antibiotika, která doporučila WHO. Pro obyvatele zatopených oblastí je však hrozba v podobě zástupu krys, které byly vyplaveny ze svých doupat, stále alarmující. "Řekli jsme našim dětem, aby nechodily do vody a každý den jim kontrolujeme škrábance," svěřuje se pětačtyřicetiletý otec pěti dětí Nerio Taculod. "Zdejší lidé vědí o nebezpečí leptospirózy, ale málokdo má peníze, aby si koupil ochranné oblečení či obuv, třeba holínky. Přesto se snažíme nedat nákaze šanci."
