Uvádí to analýza dopadů loňských úsporných balíčků na obyvatele ghett, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce. Podle analýzy některé vládní škrty a reformy zřejmě významně přispěly "k sociálnímu propadu celých skupin obyvatel", jiné se lidí z ghett téměř nedotkly.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Tento mechanismus je zneužíván ze strany měst již řadu let (doplácení drahého nájmu dávkou), ale v současné době se často jedná o cílené strategie ze strany samospráv. V několika případech bylo dokonce zmapováno, že ubytovny zřizuje a vlastní samotné město," uvedli v analýze její autoři z Demografického informačního centra. Peníze tak plynou jako příjem do městské pokladny.
V soukromých ubytovnách je nájem vyšší
Jako "jeden příklad za všechny" jmenují autoři Varnsdorf. Podotkli, že v ubytovnách přitom sociálně nejslabší dávají za nájem "výrazně víc, než by platili za byt na Vinohradech v centru Prahy neromští obyvatelé".
Také v soukromých ubytovnách je nájem několikrát vyšší než tržní. Podle analýzy byl třeba v Sokolově 2,5 krát, v Kladně i třikrát a ve Větřní až čtyřikrát vyšší. Celou či podstatnou část nákladů obec doplácela právě doplatkem na bydlení.
"Tento přístup motivuje majitele ubytoven stále zvyšovat cenu. Vzniká tak parazitní mechanismus, který je velice nákladný," píše se v analýze. Autoři se ptají i po tom, jaké pohnutky podílet se na tomto postupu mají obce. Jedním z vysvětlení by prý mohla být korupce úředníků.
Analýza vznikla loni a sledovala dopady škrtů a změn, které začaly platit od ledna 2011. Autoři mluvili s obyvateli ghett a s odborníky, kteří se problematice věnují. Vedli rozhovory s asi 160 lidmi.
Situace lidí z vyloučených lokalit se zhoršuje
Z analýzy vyplývá, že situace lidí z ghett se zhoršuje. V krizi ještě ubylo možností práce pro osoby s nízkou kvalifikací. Závislost na dávkách tedy podle autorů nebyla za posledních dvacet let nikdy vyšší. Pro velkou část lidí představují peníze od státu jediný legální zdroj obživy. Z výpovědí obyvatel vyloučených lokalit vyplynulo, že nejčastěji se využívaly sociální příplatek, příspěvek na bydlení, dětské přídavky a rodičovský příspěvek.
Některé dávky se loni měnily, sociální příplatek se škrtl. Právě jeho zrušení podle odborníků přispělo ke zhoršení situace "předlužených rodin". Mnohé přestaly splácet závazky, přišly o bydlení a skončily v ubytovnách.
V bydlení existuje diskrimace, píše se v analýze
Analýza upozorňuje také na diskriminaci v bydlení, podle ní se některé skupiny z trhu z byty "vytěsňují". Lidé v tísni si nemohou obstarat lepší bydlení - nemají na ně peníze a brání jim v tom i předsudky. Na aktivní roli komunálních politiků při řešení se ale nedá spoléhat, uvedli autoři. Podle nich se musí zapojit stát.
Většina změn v sociální oblasti, které začaly loni platit, ale na život obyvatel ghett prý vliv neměla. Týkaly se často zaměstnanosti. Mohli je tak pocítit jen ti, kteří měli práci.
Doplatky na bydlení se chystá vláda od příštího roku zrušit. Ušetřit tak chce ročně asi 800 milionů korun.
