Mezi strachem a beznadějí. Francouzští Židé se bojí o své bezpečí

Den historické mobilizace v Paříži a ve Francii proti mezinárodnímu džihádismu začal v neděli dlouhým rozhovorem zástupců půl milionu francouzských Židů s prezidentem Françoisem Hollandem.

Francois Hollande a Benjamin Netanjahu.

Prezident provázený izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem se večer vydal do pařížské Velké synagogy, aby tam uctil památku všech obětí nedávných džihádistických útoků. Hollande židovské zástupce ujistil, že všechny školy a synagogy bude v případě nutnosti chránit kromě policie také armáda, uvedl předseda Rady židovských institucí ve Francii (CRIF) Roger Cukierman. Řekl, že francouzští Židé se nacházejí ve „válečném stavu“.

Odejít, nebo zůstat?

Mezi 17 oběťmi teroristů z minulého týdne jsou čtyři Židé, kteří byli usmrceni při útoku a zajetí rukojmích v košer obchodě v Paříži. Jejich pohřeb se uskuteční v úterý dopoledne v Izraeli na hřbitově na Olivové hoře v Jeruzalémě. „Od té doby, co existuje internet, se na nás snášejí urážky a šíří se nenávist,“ říká vedoucí samoobsluhy na severu Paříže a přiznává, že má nepotlačitelný strach žít ve Francii, kde se mezi lety 2013 a 2014 počet antisemitských útoků téměř zdvojnásobil.

„Nejsem ani věřící, ani praktikující, ale mám pocit, že pro některé lidi jsem, zvláště po novém útoku, možným terčem,“ přiznává jeden z jejích zákazníků, padesátník Laurent, který se představil jako Žid polského původu a své pravé jméno raději zamlčel. „Kdyby mi bylo třicet, odešel bych z Francie“ do Izraele, prohlašuje. Loni tak učinilo na 7000 Francouzů, dvakrát tolik než o rok dříve.

Jeden z mužů, který přežil páteční atentát spolu s dalšími zákazníky v chladicím boxu obchodu, řekl, že ve Francii nezůstane. „Začnu připravovat vystěhování v pondělí. Nehodlám čekat, až nás tady zabijí,“ řekl tento otec čtyř dětí.

Mluvčí židovské římské komunity Fabio Perugia řekl, že bezpečnostní opatření jsou dlouhodobě přísná. Vjezdu a parkování u hlavní synagogy brání cementové bloky, místo střeží policisté. Židovská římská komunita patří k nejstarším v Evropě.

Snadný terč

Židé jsou v Evropě snadným terčem, jak ukázaly útoky na židovskou školu v Toulouse v roce 2012, loňský útok na židovské muzeum v Bruselu i páteční atentát v pařížské židovské samoobsluze. Důkazem mimořádného napětí je veřejná výzva izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby se francouzští Židé vystěhovali do Izraele. „Hledáte-li bezpečnost a jistou budoucnost pro své děti, nemáte jinou možnost,“ připojil se k němu ministr zahraničí Avigdor Lieberman na nedělním setkání s Židy v Paříži.

Představitelé židovských obcí ale varují před unáhleností a také někteří politici vyzývají Židy, aby zůstali, kde jsou. „Evropské židovstvo je nejstarší evropskou menšinou, dokázali jsme přežít za všech představitelných podmínek. Neopustíme svou domovinu zvanou Evropa, dějiny evropského židovstva určitě neskončí,“ řekl předseda Evropského židovského kongresu Moshe Kantor agentuře AP.

Francouzský vrchní rabín Haim Korsia klade důraz na zakořeněnost Židů ve Francii. „Když se nám zdají sny, jsou ve francouzštině, mluvíme francouzsky, naše kultura je francouzská. Naší zemí je bezpochyby Francie,“ řekl.

Haim Korsia:

A 7h40, le grand rabbin de France Haïm Korsia sera l'invité d'@itele pic.twitter.com/XGf1Jza6ul

— itele (@itele) 12. Leden 2015

Francouzský premiér Manuel Valls mu přitakává. „Francie bez Židů už není Francií,“ prohlásil.

Memento Toulouse

Někteří členové židovské komunity přesto spatřují ve třídenním krveprolití a strachu, šířícím se mezi Francouzi po středečním teroristickém útoku na satirický týdeník Charlie Hebdo, opakování hrůzného scénáře, kdy v březnu 2012 na jihozápadě Francie Mohamed Merah zabil sedm osob, z toho tři děti a jednoho profesora židovské školy v Toulouse (více čtěte ZDE).

Všechen strach nahromaděný za poslední měsíce teď stoupá na povrch. Ať už jde o rozbitá okna židovské knihovny u pařížského parku Buttes Chaument, útok na manželský pár v bytě v Créteil u Paříže, protože to byli přece Židé, anebo o starší případy, jako byl v roce 1980 atentát před synagogou v Koperníkově ulici v Paříži. Nedělní manifestace je přesto určitou nadějí, i když někteří soudí, že kdyby nebylo šoku vyvolaného útokem na Charlie Hebdo, nikdo by se kvůli pátečním obětem nemobilizoval.