Podle něj typický teroristický útok sice může přes veškeré snahy úřadů kdykoli nastat a způsobit i vážné ztráty na lidských životech, nezničí ale západní země ani jejich demokratický systém.
"Nebezpečí vyplývající ze šíření jaderných, chemických a biologických zbraní je mnohem dalekosáhlejší. Může to pozměnit rozložení moci v oblasti," prohlásil dnes podle BBC Sawers při setkání s vybranými novináři pořádaném britskou společností tiskových vydavatelů.
Sawersův projev, který přišel v době zvýšené světové pozornosti k utajovaným dokumentům americké armády z Iráku zveřejněným internetovým portálem WikiLeaks, byl vůbec prvním veřejným vystoupením některého z šéfů britské SIS (MI6) v dějinách této špionážní organizace.
Čtěte také: |
Podle agentury Reuters jde o snahu obhajovat činnost tajných služeb a přiblížit je obyvatelstvu. Vláda ještě před 20 lety tajila samotnou existenci rozvědky a dodnes je podle Reuters práce této agentury více utajovaná, než je tomu u její americké obdoby, Ústřední zpravodajské služby (CIA).
Sawers zdůraznil potřebu zamezit jadernému vyzbrojení takových zemí, jako je Írán. K tomu podle něj nestačí tradiční diplomatické úsilí, ale je potřeba také využívat tajných služeb. "Potřebujeme společné operace zpravodajských služeb, aby pro země jako Írán bylo složitější vyvíjet atomovou zbraň," zdůraznil Sawers.
Za příklad podobné akce označil odhalení dosud utajovaného íránského objektu na obohacování uranu jihozápadně od Teheránu, které v září 2009 nastalo právě za pomoci tajných služeb. To podle Sawerse vedlo k větším diplomatickým tlakům na Írán, také k přísnějším a účinnějším sankcím proti Teheránu ze strany OSN a Evropské unie.
Západní země bojí Íránu
Írán tvrdí, že obohacený uran má jen pro civilní reaktory v jaderné energetice. Západní země a další státy se však obávají, že současný otevřeně protizápadně orientovaný islámský režim v Teheránu chce obohacený uran použít na výrobu atomové zbraně.
Bývalý diplomat Sawers dnes mimo jiné prohlásil, že chyby a nedostatky při vyhodnocování informací před atentáty proti USA v roce 2001 a před invazí v Iráku v roce 2003 ukázaly, jak je důležité mít kvalitní sběr informací, dobrou koordinaci a seriózní analýzy. Podle něj není pravděpodobné, že by teroristická síť Al-Káida dokázala nějak oslabit západní mocnosti a umírněnější arabské vlády. To ale neznamená, že by hrozba islámského terorismu měla v brzké době polevit.
Sawers dále přiznal, že jeho výzvědná služba čelí dilematům, jako je vyhýbání se využíváním informací získaných na základě mučení. Zdůraznil nicméně, že jeho agenti nikdy podezřelé netrýznili. "Mučení je nelegální a odporné za jakýchkoli okolností a my s tím v žádném případě nemá nic co do činění," řekl Sawers. Dodal, že je nicméně obtížné udržovat tyto principy, když jde o spolupráci s více než 200 zahraničními partnerskými organizacemi, z nichž ne všechny patří ryze demokratickým zemím.
Zdůvodnil to tím, že nevyužití informace od podezřelého teroristy, s nímž se mohlo špatně zacházet, by mohlo ohrozit životy nevinných lidí. Vyslovil se odmítavě k možnosti náhlé změny autoritářských zemí, které jsou spojenci Západu, v otevřenější režimy, protože taková náhlá změna by dala teroristickým silám nové možnosti.
Sawers podotkl, že pravidlem číslo jedna ve využívání tajných informací je důsledná kontrola toho, jak ti, kdo je obdrží, s nimi dál nakládají. Jejich bezhlavé zveřejnění může vést k prozrazení tajných agentů, kteří je sehnali, a jejich následné zadržení, mučení a zabití skupinami a organizacemi, které jsou na druhé strany barikády. Pokud není toto pravidlo respektováno, pak hrozí jednoduše vyschnutí zpravodajského zdroje.
