Zatímco na Nikitu Sergejeviče Chruščova se dnes v Rusku téměř zapomnělo, ten, kterého přesně před 60 lety zbavil aureoly všemohoucího, dobrého vůdce, je stále jednou z nejpopulárnějších osobností Ruska. V loňském roce sociologická služba Levada-centrum zjistila, že 52 procent Rusů vidí Stalinovu roli v historii pozitivně. Je to ještě víc, než když pět let předtím prováděli stejný výzkum.
Kdo byl horší
V noci na 25. února 1956 tehdejší generální tajemník Komunistické strany SSSR Chruščov přednesl na XX. sjezdu partaje zprávu „O kultu osobnosti a jeho důsledcích“, která vešla do dějin. Spory se o ni vedou dodnes. A podle profesora Ruské státní humanitní univerzity Alexandra Šubina úzce souvisejí s věčnou nerozhodností Rusů nad tím, jakou cestou by se Rusko mělo vydat. V každém případě XX. sjezd byl jedním z nejvýznamnějších milníků sovětské historie. Ani po 60 letech ale Rusové nemají jednotný názor na to, zda byl zločincem spíš Stalin, nebo Chruščov.
Stalin chystal invazi do Jugoslávie, stojí v odtajněných materiálech NSA |
Šubin připomíná, že XX. sjezd neměl jen politický význam, ale že po něm došlo k převratným změnám i v sociálním systému státu, který se chtěl nazývat státem dělníků a rolníků. Jejich práva ovšem za Stalina nebyla prakticky žádná. Po sjezdu bylo např.zrušeno trestní stíhání za pozdní příchod do práce.
Málokdo přesně ví, co přesně Chruščov na Stalinovi vlastně kritizoval. Podle něj jeho předchůdce byl vlastně správný komunista, ale když začal rozhodnutí přijímat sám, postupně zlikvidoval řadu poctivých, nevinných soudruhů. „Dnes se ta řeč zdá být poněkud naivní,“ říká Šubin. „Z té zprávy lidé nemohli pochopit, jaký byl tehdy skutečný rozměr teroru.“
Skutečně, Chruščov hovořil o několika tisícovkách. Dnes je známo, že v letech 1937–1938 bylo zatčeno přes jeden milion tři sta tisíc sovětských občanů a 700 tisíc z nich bylo zastřeleno. Další statisíce zahynuly později, v gulazích i na frontě v důsledku negramotnosti sovětských generálů včetně generalissima.
Ruští historici také vědí, že Chruščov o těchto zločinech byl dobře informován, ale na sjezdu se vyjadřoval opatrně. I proto, aby se někdo nezačal ptát na jeho osobní zodpovědnost.
Proč tedy vůbec o kultu Stalina začal mluvit? Vědci se domnívají, že hlavním motivem byl strach. Strach o vlastní život. Po smrti Stalina totiž pokračovalo požírání vysokých stranických bosů navzájem. „Kdo prohrál, byl postaven ke zdi,“ říká profesor Šubin. Nikdo prý nemohl nikomu zaručit, že příští kulka nebude patřit jemu.
  |
Přehozená výhybka
Přes to všechno se po Chruščovově zprávě v sovětské společnosti rázem oteplilo. Deportované národy jako Čečenci, Krymští Tataři, Ingušové se začaly pomalu vracet domů. Historici dnes hypoteticky uvažují o tom, kudy by se SSSR ubíral bez Chruščovovy zprávy. Šubin to vidí jednoznačně: „Cestou Severní Koreje.“ Chruščov, který Rusům odkryl pravdu o Stalinovi, ho nikdy v žádných výzkumech popularity nepředhonil. Byl a je postavou rozporuplnou.
Mytologie Velké vlastenecké války. Putinův režim šíří ‚pravdu‘ o utrpení |
A jestli si něco o jeho epoše Rusové pamatují, tak nikoliv odhalení kultu Stalina, ale to, že za Chruščova pokořil jako první na světě vesmír Jurij Gagarin, že vznikly pověstné čtyřpatrové domy zvané dodnes „chruščevky“ a že generální tajemník experimentoval s kukuřicí. 38 procent hodnotí roli Chruščova kladně. 29 procent záporně a 36 procent nijak. Přitom podle historiků to byl on, kdo v kritickou chvíli přehodil výhybku.
