Věrní fanoušci jej dostanou do druhého kola, a pak potřebuje cca další milion a půl, kteří v závěrečném duelu zavřou obě oči a budou jej považovat za menší zlo.
Zeman děkoval policistům za zásahy: Bráníte projevům duševně nenormálních lidí |
Do této kategorie přesně zapadá i zdánlivě neuvěřitelný projev určený policii. Den poté, co se policejní prezident omluví za „excesy a přílišnou horlivost“ svých podřízených, pronese hlava státu slova: „Pozval jsem vás na Pražský hrad, abych vám vyjádřil svoji vděčnost a svoje poděkování za zásahy jak 17. listopadu minulého roku, tak nyní při návštěvě čínského prezidenta. Je špatný ten, kdo se nedokáže zastat svých podřízených, a je špatný ten, kdo se jim bojí vyjádřit svoji úctu.”
Děti se učí už v občanské nauce, že policisté nejsou podřízení ani ministra vnitra, natož premiéra či prezidenta - ale dětem nebyl onen projev určen. Takový proslov patří voličům, kteří prožili celý život v totalitě a pro něž je svoboda slova svým způsobem na obtíž. A veškerý oprávněný ryk, jenž se po projevu hlavy státu zvedne, bude jen vodou na její (a jejich) mlýn. Co na tom, že demokratický politik v kulturní zemi nemůže hájit porušování svobody projevu a shromažďování větou “bráníte projevu duševně nenormálních lidí”. Kultivovanému publiku není ten výrok určen. Směřuje jen a jen k uším onoho milionu a čtvrt voličů, které potřebuje pro své znovuzvolení.
Až prodáte Spartu
Na jaře roku 1996 vyšel v Lidových novinách rozhovor s předsedou České strany sociálně demokratické, jistým Milošem Zemanem. Jmenoval se „Rudou hvězdu nahradil modrý pták“, a i dnešnímu čtenáři nabízí hluboký vhled do duše budoucího premiéra a prezidenta.
Čínský prezident v Praze? Krnáčová povolila policii zavřít jakékoli komunikace |
V tom dvacet let starém rozhovoru jsou fantastické věty. Zeman zde například protestuje proti "pokračujícímu a dokonce zintenzivněnému rozprodeji našeho národního majetku do zahraničí” - ten Miloš Zeman, který o pouhé dva roky později rozprodá za hubičku komplet bankovní sektor zahraničnímu kapitálu. To jsou všechno staré známé věci, ale mezi metaforami se najde i opravdová perla: „Dobrá, všechno vyprodáte za hranice, dokonce i Spartu Praha, co budete dělat potom?”
Jaroslav Tvrdík a celá Slavia by si ten rozhovor měli přečíst velmi pozorně, ale pro nás jsou v tuto chvíli důležitější jiné pasáže. Miloš Zeman zde vysvětluje, co ho žene do politiky: „Základní motivací pro pobyt v politice je zabránit v úspěchu těm, kteří, kdyby k nám dnes přišli Číňané, si zítra nechají zešikmit oči na praktické chirurgii, pozítří se nechají infikovat žloutenkou, aby měli tu správnou barvu pleti, a popozítří začnou psát do svých kádrových dotazníků, že již od dětství milovali rýži. Myslím si, že lidé, kteří kradou, kteří podvádějí, kteří pokládají politiku za výtah k moci, by měli mít své oponenty, a proto jsem v politice.”
Česko kvůli byznysu s Čínou přehlíží lidská práva, píší Slováci |
Je dobré připomenout, že i populista formátu Miloše Zemana či Donalda Trumpa se může spálit: při své permanentní chůzi na hraně pronese či udělá něco, čím se znelíbí i svému fanklubu. Národ nemusí sdílet přepjaté emoce Lenky Dusilové, ale stejně tak nemusí oceňovat spolupráci s Martinem Konvičkou či absolutní adoraci všeho, co přichází z Pekingu.
Zatím víme jediné: hlava státu děkuje Policii ČR za to, že bránila studentům i rektorům oslavit 17. listopadu jejich svátek; děkuje jí i za to, že perzekvovala lidi držící tibetskou vlajku a zabránila konání legální a včas nahlášené demonstrace. Úspěch či neúspěch Miloše Zemana tak bude i zprávou o tom, zda spoluobčany s jiným pohledem na svět považujeme za lidi s jiným názorem, nebo za „duševně nenormální lidi”.
