Přezkum zahájil ministr na základě podnětu kritiků opravy mostu, podle nichž se při práci porušuje památkový zákon. Ministerstvo sice uznalo argumenty obsažené ve stížnosti, ale přezkum zastavilo s tím, že vlastník památky konal v dobré víře.
Podněty k přezkoumání magistrátních rozhodnutí z října roku 2008 a srpna 2009 podala dvě sdružení kritizující opravu mostu - Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče a Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví, která podala i aktuální stížnost.
Oba podněty měly za cíl přezkoumat rozhodnutí magistrátního památkového odboru, tedy v důsledku napravit údajné chyby, které kritizující sdružení ve způsobu rekonstrukce shledávají. Prvotně ale chyby konstatovala památková inspekce ministerstva kultury a později i Národní památkový ústav (NPÚ).
V rozhodnutí ze srpna 2008 například magistrát podle asociace teprve rok po zahájení prací legitimizoval chybějící dokumentaci k rekonstrukci.
Oprava v dobré víře
Praha výtky odmítá a odmítla je i během přezkumného řízení ministerstva kultury. Podle dokumentu ministerstva z 20. ledna, kterým přezkum zastavilo, vlastník mostu jednal celou dobu od zahájení prací v dobré víře, že má veškerou dokumentaci v pořádku.
O dobré víře vlastníka nelze hovořit, když v době přípravy opravy nezajistil stavebně historický průzkum a dokumentaci, která by řešila obnovu kamenného zábradlí, uvádí asociace ve stížnosti.
Asociace veřejně požadovala také zastavit práce na mostě, v tomto týdnu podala ministerstvu kultury podnět k vyvlastnění mostu. Platný památkový zákon vyvlastnění jako krajní opatření v případě poškozování památky zná, ale jen za náhradu. Podle některých odborníků je odhadní cena Karlova mostu až deset miliard korun. Ty by stát musel Praze zaplatit.
Příliš mnoho nových kamenůMezi nejzávažnější pochybení podle památkové inspekce vedle nedostatečné přípravné dokumentace patřilo i to, že bylo nahrazeno více kamenů, než doporučil diagnostický průzkum, a způsob opracování kamenných součástí mostu. Vyřazené kameny jsou ve skladu na Šutce a NPÚ slibuje, že se bude jejich stav znovu posuzovat a co nejvíce se jich do mostu vrátí. Chce proto také zřídit druhé úložiště kamenů poblíž mostu, aby se mohly hned na místě posuzovat. Praha chce k posouzení jejich stavu přizvat více restaurátorů i přírodovědců, kameny použije prý i při dalších etapách rekonstrukce, ty nepoužitelné skončí v Muzeu Karlova mostu, městském muzeu či Lapidáriu. |
Současná etapa oprav začala v roce 2007, skončit by měla v polovině letošního roku. Pracovníci při ní našli i obranný příkop pravděpodobně z třicetileté války u západního průčelí Staroměstské věže, který zase zazdí.
