Prezident konstatoval, že armádu poškozuje zpochybňování vojenských zakázek. Uvedl, že není z těch, kteří populisticky kritizují vše, mnoho zakázek podle něj nicméně vyvolává otázky o jejich racionalitě.
Podle Nečase kazí pověst armádě, která se těší důvěře veřejnosti, právě ministerstvo obrany. Policie nyní vyšetřuje mimo jiné kauzu údajné korupce náměstka ministra financí a někdejšího ministra obrany Martina Bartáka v armádním obchodě s Tatrou.
Čtěte také |
Vondra řekl, že pracuje na obnovení důvěry. Předpokládá zjednodušení struktury velení a řízení. "Nechci zapomínat na zeštíhlení civilní části ministerstva. Odbyrokratizování řídících procesů je předpokladem jeho fungování," uvedl. Dodal, že bude stanoveno, která místa mají zastávat vojáci a která civilisté.
"Absolutně nezbytné změny"
Vondra má premiérovu důvěru a podporu v chystaných "absolutně nezbytných" změnách. "Máte ministra, který bojuje a dýchá za armádu, kterému o armádu jde," zdůraznil. Téměř stovku přítomných velitelů pak požádal, aby Vondru společně se svými podřízenými podpořili a v jeho snaze mu pomohli.
Potřebné rozpočtové škrty by se podle prezidenta měly uskutečnit hlavně na ministerstvu, nikoli v armádě jako takové. Klaus vojákům popřál, aby se jim v příštím roce dařilo, i když armáda bude muset stejně jako ostatní resorty šetřit.
Nečas připomenul, že armáda nyní připravuje scénář dalšího rozvoje, takzvanou Bílou knihu. Koncepce by podle něj měla být přijatelná napříč politickým spektrem a měla by být racionální.
"Za tu dobu, co mám možnost spolupracovat s vojáky, málokde jsem měl čest setkat se s tak tvrdě pracující složkou veřejného sektoru," uvedl.
Nejcennější, co armáda má, jsou podle Nečase profesionálně pracující lidé. Armáda na tom není špatně, bohužel jí kazí pověst ministerstvo obrany, řekl.
V souvislosti s financováním vojska Nečas uvedl, že armáda má stále ještě hodně majetku, který je třeba privatizovat. Premiér stejně jako prezident se zmínil například o příliš velkém množství výcvikových prostorů. Podle Vondry ministerstvo spravuje 17.000 nemovitých objektů a 26.000 pozemků.
"Máme výzbroj za 4,5 miliardy a nepotřebujeme ji, a vojáci nemají to, co potřebují, máme kvanta zastaralé munice," konstatoval. Dodal, že je třeba urychleně odprodat majetek tak, aby vojáci získali takto vázané zdroje.
Pověst armádě kazí ministerstvo
Prezident, premiér i ministr hovořili také o změnách v hodnostech od 1. ledna příštího roku, které pro některé vojáky budou znamenat její snížení.
Podle Nečase a Vondry to nelze vnímat jako degradaci. "Vysvětlujte vojákům, že nejde o degradaci, ale o opatření, které uvádí stav věcí v ozbrojených silách na pravou míru. Větší jistotu by mělo přinést vytvoření nového kariérního řádu," uvedl ministr.
Předseda vlády konstatoval, že armáda bez letectva je v současnosti co se velikosti týče v podstatě jednou normovanou divizí a tomu by měla odpovídat i její velitelská a štábní struktura.
Českou armádu i veřejnost podle Nečase čeká neoblíbená, ale nutná diskuse nad otázkou, zda v ČR zachovávat vševojskový charakter armády, či se soustředit na její specializaci. Vondra vyvracel názor, že se armáda soustřeďuje pouze na zahraniční mise. "Nebudujeme cizineckou legii, misemi prochází pět procent vojáků a čtyři procenta rozpočtu. Výzbroj se nenakupuje kvůli misím, ale kvůli modernizaci celé armády," konstatoval. Misemi prošlo podle Vondry od roku 1993 na 16.000 vojáků z povolání, proto je armáda lépe připravena na svůj základní úkol, tedy obranu území.
Projev prezidenta Václava KlauseVážený pane premiére, pane ministře, pane náčelníku generálního štábu, vojáci, děkuji za pozvání na toto vaše každoroční shromáždění, kterému události poslední doby u nás i ve světě na významu a vážnosti spíše přidávají. Jako vrchní velitel ozbrojených sil bych vám chtěl říci několik slov o tématech, která mne - spolu s vámi - trápí: - důvěra v armádu a její poslání v naší zemi tradičně vysoká není, ale jakýkoliv problém, který se v armádě nebo kolem armády objeví, ji snižuje. Opakovaného vynořování se nových a nových problémů jsme bohužel svědky; - armádu poškozuje nepřetržité zpochybňování téměř všech významných vojenských zakázek. Je o mně snad dostatečně známo, že jsem se nikdy nevezl a nevezu ani teď na populistické vlně laciného a tak snadného naznačování korupce při jakékoli veřejné zakázce, ale - i když budu velmi mírný a zdrženlivý - nemohu použít slabší výrok, než že mnoho vojenských zakázek pochybnosti o své racionalitě a ekonomické výhodnosti přímo vyvolává. To bychom si měli přiznat a hledat cestu k nápravě; - armádu v poslední době poškozovalo i nekoncepční a jen na povrchní a mediálně viditelné věci se zaměřující vedení ministerstva (a dodal bych, že ta "poslední doba" už byla docela dost dlouhá); - armádu jako celek a jednotlivé vojáky v ní oprávněně znejistily a i nadále znejisťují právě prováděné rozpočtové škrty, které jsou však v naší zemi v dnešní chvíli nezbytnou, byť opožděnou reakcí na neudržitelný stav našich veřejných financí. Věřím, že i tomu vojáci rozumějí. Já zase rozumím jim, že vyžadují odpověď na otázku, zda tyto škrty na armádu dopadly stejně silně jako na další resorty nebo zda na ni dopadly nadproporcionálním nebo i jinak neadekvátním způsobem. Tuto odpověď musí ministerstvo obrany i vedení armády včas a srozumitelně dát. Armáda nežije a žít nemůže v politickém či společenském vakuu. Letošní parlamentní volby přinesly naší zemi novou vládu a nového ministra obrany. Měl by dostat šanci, aby řadu věcí změnil k lepšímu. Aby jako předstupeň čehokoli dalšího udělal radikální restrukturalizaci a zeštíhlení ministerstva samotného, chci tím říci více než armády samotné. Měl by dostat šanci, aby stabilizoval armádní finance, ale ve všech svých funkcích - jako ministr financí, předseda vlády, předseda Poslanecké sněmovny a prezident republiky - jsem po celá léta opakovaně vysvětloval, že cesta k tomu není v pokusu získat pro výdaje armády fixní podíl na výdajích státního rozpočtu. To je možné chtít ve vzduchoprázdnu, ale nikoliv v realitě jakékoli země. Nový ministr obrany by měl dostat šanci, aby hledal další zdroje úspor, které nepochybně existují. Naše armáda se od roku 1989 zmenšila mnohanásobně (zhruba 6x), ale nejsem si jist, zda se ve stejném poměru zmenšily některé věci, které jí patří nebo které si nárokuje - jsem například přesvědčen, že pořád přetrvává nadměrné množství uzavřených vojenských prostorů (či újezdů). V nové koncepci NATO, která bude za naší účasti zítra či pozítří schválena v Lisabonu, se - vedle toho, že v ní byla zopakována klíčová platnost článku 5 washingtonské smlouvy, že jde o obranu území (a občanů) členských zemí aliance - přidává výrok, že tato obrana začíná daleko za územím členských států. To je důležitý posun. Po výměně názorů na toto téma s prezidenty zemí visegrádské čtyřky před dvěma týdny v Karlových Varech však musím říci, že to žádný z nich nevnímá jako definitivní zvrat v dosud velmi citlivě vyvažované proporci, nakolik je armáda nástrojem obrany vlastního teritoria a nakolik nástrojem expedičních misí. Tento formulační posun, který s největší pravděpodobností zítra či pozítří v Lisabonu proběhne, proto není žádnou bianco směnkou na radikální vychýlení dosavadní proporce těchto věcí. Nemůžeme dopustit, aby se armáda (a povědomí o ní) začala ostře dělit na hrdiny z Afghánistánu a na běžné vojáky u nás doma. Toto velitelské shromáždění je tradičně i příležitostí poděkovat tisícům vojáků a občanských zaměstnanců za to, co v letošním roce vykonali a popřát jim, aby jejich náročná, nesmírně užitečná a nezastupitelná činnost nebyla znehodnocována věcmi, které běžný voják nemůže ovlivnit. Obojí rád činím. I relativně krátká zkušenost naší profesionální armády ukazuje, že je voják atraktivní profese, že je dobře, že si armáda konečně může vybírat, že v ní mladí lidé - dnes už nejen muži, ale i ženy - vidí perspektivní životní kariéru. Toho je třeba využít. Přeji vám, aby se vám v dalším roce dařilo. Václav Klaus, velitelské shromáždění AČR, Ministerstvo obrany ČR, Praha, 18. listopadu 2010 zdroj: www.klaus.cz |
