Mafián je volný. Česko chce vysvětlení po arménských úřadech

„Nechápu to, všechny materiály jsme jim poslali,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. „Devětadvacátého listopadu bylo rozhodnuto o prodloužení vazby o dva měsíce a my jsme šestnáctého ledna, tedy v termínu, požádali o další prodloužení. Poté jsme s ministerstvem komunikovali a najednou přišla zpráva, že ho (Soghojana - pozn. red.) propustili,“ uvádí Hrochová.

„Ta komunikace byla korektní z obou stran, takže skutečně nevím, co se přihodilo,“ dodává s tím, že ministerstvo si od Arménie vyžádalo vysvětlení. Záměr ministerstva je, aby si Soghojan svůj trest odpykal v Arménii. Jeho věznění v Česku totiž není pravděpodobné, Arménie své občany do cizích států nevydává.

Soud s Andranikem Soghojanovem - "vorem v zákoně".

Spor o dokumenty

Zprávu o propuštění Soghojana přinesla agentura news.am s odůvodněním, že „Praha nedodala požadované dokumenty“. Hrochová však tvrdí, že samo arménské ministerstvo spravedlnosti potvrdilo jejich přijetí. O propuštění českou stranu nikdo neinformoval.

„My jsme udělali všechno, co bylo v našich silách. Vydali jsme eurozatykač a zažádali o vydání z ciziny. Teď je to v kompetenci ministerstva,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci. Připomněla také, že případ je nyní u Vrchního soudu v Praze, který má rozhodnout o dovoláních. Trest 22 let, který Městský soud Soghojanovi za objednávku vraždy uložil, je však už pravomocný.

Podívejte na Krejčíře

„Samozřejmě, že se to dalo čekat,“ uvádí pro server Lidovky.cz k Soghojanově propuštění Tomáš Šmíd, bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity. „Vorové v zakoně,“ jak se označují vrcholní představitelé postsovětské mafie, se prý u části arménské společnosti stále těší respektu. Může jít i o korupci. „Vezměte si, co se dělo u nás, jak se podařilo uprchnout třeba Radovanu Krejčířovi a tak podobně. Věřit na náhody v tomhle ohledu moc nejde,“ tvrdí.

Případ už od počátku provázejí komplikace a nejasnosti. Městský soud Soghojana nejprve dvakrát osvobodil, díky čemuž mohl odcestovat do Arménie, a odsoudil ho až napotřetí v jeho nepřítomnosti a po výměně soudce. Ten byl z případu odvolán proto, že na pokyny Vrchního soudu v Praze téměř nereagoval.

Nagyová, Gross a plzeňská práva

Obhájce Soghojana Eduard Bruna serveru Lidovky.cz řekl, že v současnosti není se svým klientem v kontaktu. Očekává ale, že ho Soghojan bude kontaktovat. „Bylo by to logické, vzhledem k tomu, že ho zastupuji,“ uvedl.

Eduard Bruna, patřil mezi podezřelé „rychlostudenty“ plzeňské fakulty. Svůj doktorát získal za 16 měsíců, obvyklá doba je přitom tři roky. Později obhajoval např. Jiřího Čunka nebo Janu Nagyovou, jako koncipienta zaměstnával také Stanislava Grosse. Podvod mu však nakonec nebyl dokázán.

Soghojanovu cestu do Arménie v roce 2010, z níž se už nevrátil, zdůvodňoval oční protézou, o kterou se mu v Arménii mají starat lékaři. Později informoval, že je s ním stále v kontaktu a že se Soghojan do Česka určitě brzy vrátí. Po vynesení pravomocného rozsudku v roce 2013 však řekl, že pochybuje o Soghojanově ochotě nastupovat dobrovolně výkon trestu.

Česko plné Soghojanů?

Zda se v případu stále angažuje policie, není jasné. V roce 2011 vyšlo najevo, že Soghojana české bezpečnostní složky sledují. Na dotaz serveru Lidovky.cz, zda sledování stále probíhá, však mluvčí Policie ČR David Schön uvedl, že „informace podobného charakteru nemůže poskytnout.“

„Postsovětský organizovaný zločin je tady zasíťovaný,“ uvádí k případu Tomáš Šmíd. „Soghojan na sebe upozornil tím, že se pokusil o vraždu. Přeci jenom hrdelní zločin, to už přitáhne pozornost. Ale podobných ‚vorů v zakoně‘ či jiných zločineckých autorit u nás bude určitě víc,“ dodává.