Existuje škola, která se vám opravdu líbí? Míním tím školu podle vašich představ.
Docela nedávno jsem takovou našel ve Slaném. Hledal jsme speciální školu pro nejstaršího syna, který má určité mentální problémy, a ta, kterou jsme navštívil, mne svou atmosférou a přístupem opravdu potěšila.
To ale není váš vlastní syn, že?
Ne, já mám dva vlastní syny a čekáme třetí dítě. Davida mám v pěstounské péči. Měl v životě trochu smůlu.
V čem?
Napřed mu zemřela matka i babička, s nimiž vyrůstal, posléze i pěstoun v rodině, kam se dostal.
Jak jste se k němu dostal vy?
Už před lety, než šel do pěstounské rodiny, jsem dělal supervizora v jednom dobrovolnickém programu, který pomáhal dětem v těžkých situacích hledat kamarády. Je to založeno na principu starší starší s mladším. Davidovi jsem našel kamaráda, který se ale časem odstěhoval do ciziny. Hodně mu chyběl, přitom jiného se mi najít nedařilo. Tak jsem se řekl, proč bych to nemohl být já. A začal jsem ho brát z dětského domova na víkendy a na prázdniny. Když mu posléze nečekaně umřel i pěstoun v bezdětné rodině, kam se dostal, rozhodli jsme se se ženou převzít roli pěstounů sami.
Celý rozhovor s ministrem Dobešem najdete v úterní příloze Akademie deníku
