Unijní šéfové diplomacií rozhodli o spuštění první fáze námořní operace proti pašerákům lidí ve Středomoří označované jako EUNAVFOR-Med, která je součástí společné bezpečnostní a obranné politiky EU. V rámci této fáze má být zjišťováno co největší množství informací o pašeráckých sítích či o lodích používaných k přepravě migrantů do Evropy.
KSČM: Příčinou uprchlické krize je imperiální politika USA a NATO |
Souhlas se zahájením operace oznámila šéfka unijní diplomacie Federika Mogheriniová, podle níž akce EUNAVFOR-Med přispěje k záchraně životů migrantů mířících do Evropy. „S uváděním této první fáze do praxe začneme v příštích dnech,“ uvedla na tiskové konferenci. „Jejím cílem nejsou migranti. Zaměří se na ty, kteří vydělávají peníze na jejich životech a často i na jejich smrti,“ dodala.
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ale první fáze operace, spočívající především ve sběru informací o pašeráckých lodích a jejich sítích, není dostatečným opatřením. Přínos si slibuje od likvidace pašeráckých plavidel, pro kterou je ale nutný mandát Rady bezpečnosti OSN. O stavu vyjednávání o příslušné rezoluci budou v pondělí unijní ministři zahraničí jednat s generálním tajemník OSN Pan Ki-munem. „Obávám se, že příliš dostatečné opatření to není,“ komentoval to Zaorálek. „Já se domnívám, že ta akce, která by zavčas likvidovala ty pašerácké a pirátské lodě, by mohla opravdu výrazně zkomplikovat život organizovanému zločinu a těch, kteří jsou napojeni na tento byznys,“ dodal český ministr.
Tato opatření jsou ale součástí dalších fází operace, které už předpokládají existenci příslušné rezoluce RB OSN a souhlas případně dotčených zemí. Její přijetí komplikuje podle diplomatických zdrojů zejména Rusko, které má v radě právo veta a svou podporu podmiňuje mimo jiné souhlasem libyjské vlády s operacemi v jeho vodách. Destabilizovaná Libye však nemá centrální vládu, která by kontrolovala celou zemi.
„Není to to řešení (migrační krize), ale je to součást řešení, které ztíží život pašerákům,“ uvedl k tomu unijní diplomat. Součástí dalších fází operace by bylo vstupování na paluby pašeráckých lodí, jejich odklánění z kurzu a případně ničení prázdných plavidel.
Prodloužení sankcí formalitou
Souhlas ministrů s prodloužením sankcí proti Rusku kvůli jeho roli v ukrajinské krizi byl pouze formalitou, neboť se na něm minulou středu dohodli velvyslanci členských států.
Podle Zaorálka Česko od počátku podporovalo variantu prodloužit opatření do 31. ledna příštího roku. „Tohle byl průsečík, na kterém byla široká shoda,“ řekl českým novinářům při příjezdu do Lucemburku.
Odvetu nechystáme, vzkazuje Rusko poté, co EU prodloužila sankce |
Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jejich případné uvolňování je navázáno na plnění minských dohod o příměří, které však ani jedna ze stran konfliktu na Ukrajině nedodržuje. Pokud by EU sankce neprodloužila, skončila by jejich platnost na konci července.
Kreml v reakci na prodloužení sankcí oznámil, že odpoví podle principu vzájemnosti. „Vždycky jsme dávali najevo, že v otázce sankcí platí princip vzájemnosti, je to základ našeho přístupu,“ řekl v Moskvě novinářům prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Restrikce jsou prý neodůvodněné a nezákonné. „Rusko nikdy iniciátorem podobných kroků nebylo a není ani dnes,“ řekl Peskov.
