Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

‚Mobilizace? Demoralizovaní separatisté potřebují čerstvé posily z Ruska‘

USA

  6:00
Stotisícová armáda, která ubrání separatistické republiky na východě Ukrajiny. To je podle vůdce doněckých vzbouřenců Alexandra Zacharčenka meta v pondělí avizované „dobrovolné“ mobilizace. Podle analytika Jana Šíra se jedná spíše o krycí manévr. „Separatisté utrpěli ztráty, potřebují čerstvé posily z ruské armády,“ míní Šír v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Vůdci samozvaných povstaleckých republik: Igor Plotnickij (Luhansk) a Alexandr Zacharčenko (Doněck; vpravo). foto: Reuters

Lidovky.cz: Může se z řad obyvatel Donbasu rekrutovat sto tisíc vojáků? Navíc dobrovolně?
Zacharčenka bychom měli v prvé řadě chápat jako jakéhosi Putinova mluvčího na Donbasu, takže jeho slova je určitě potřeba brát vážně. Jak tato slova rozklíčovat, je už otázka jiná. V každém případě skutečnost je taková, že uskupení, v jehož čele Zacharčenko stojí, tedy ona takzvaná Doněcká lidová republika (DLR), rozhodně nemá kapacity, aby provedla tak rozsáhlou mobilizaci, jak ohlásil. Zaprvé na to nemá lidské zdroje - prakticky každý, kdo se snad chtěl na stranu povstalců přidat, už na ní bojuje, případně dobojoval. A zadruhé, DLR je v podstatě chiméra, produkt kremelské propagandy, virtuální útvar, který má k reálnému státu daleko. Struktura tohoto útvaru je dosti iluzorní, není schopen plnit základní funkce státu, vybírat daně, vyplácet mzdy, sociální dávky... Je zjevné, že na něco takového, jako povolat sto tisíc mužů do zbraně, zkrátka nemá síly.

Lidovky.cz: Jak si tedy Zacharčenkovo prohlášení vykládáte?
Nabízí se vysvětlení, že je za ním preventivní dezinformace. Podobná věc se stala vloni v létě: v červnu separatisté jen tak mimochodem oznámili, že se zmocnili raketového systému země-vzduch typu Buk, který údajně získali z rukou ukrajinské armády. Informaci přinesly ruské agentury, které křížově odkazovaly jedna na druhou, takže bylo velice těžké dopátrat se původního zdroje. A za necelý měsíc bylo jedním takovým systémem, který tam shodou okolností přišel z území Ruské federace, nad Donbasem sestřeleno dopravní letadlo malajsijských aerolinií.

VÍCE ZDE:

Když vezmeme v potaz dnešní situaci na frontě, to, že se separatistům minulý týden ani přes masivní podporu dělostřelectva a mechanizovaných brigád nepodařilo vytvořit kýžený kotel kolem Debalceva, utrpěli ztráty a jsou demoralizovaní, je evidentní, že jediný možný způsob, jak rychle doplnit početní stavy, je příchod čerstvých posil z ruské armády.

Lidovky.cz: Souvisejí s tím zprávy o opětovné koncentraci ruských jednotek v pohraniční Rostovské oblasti?
Bezesporu ano. Ruská federace v pohraničním pásmu dlouhodobě udržuje několik desítek tisíc příslušníků ozbrojených sil.Tím nemyslím pouze vojska, která byla nově přesunuta na okupovaný Krym, ale i jednotky, které jsou dislokovány při východních hranicích Ukrajiny, zejména v Rostovské oblasti. Rostov v současnosti funguje jako jakési výcvikové a logistické centrum pro podporu povstaleckých jednotek na východě Ukrajiny. Ruské ozbrojené síly, které jsou tam rozmístěny, tak zajišťují nejenom zmiňovanou logistiku, radiotechnickou rozvědku, či nepřetržitý přísun techniky, ale i rotaci kádrů posílaných na Donbas.

K TÉMATU:

Lidovky.cz: Sto tisíc mužů není zrovna malé číslo. Rusko chce propojit Donbas s anektovaným Krymem, nechystají se povstalci k masivnějšímu úderu?
Těžko říct, situace na bojišti není zcela jasná a nemáme o ní kompletní informace. Ale i v
případě, že by rusko-separatistická strana nasadila do zbraně sto tisíc mužů, nemuselo by to na probití a zejména na efektivní udržování koridoru na Krym stačit. Cesta na poloostrov má pořád nějakých 300 kilometrů, vede podél pobřeží, rovným pásem nížiny, invazní armáda, která by se tam pohybovala, by byla vystavena dělostřelecké palbě. Rusko by tak k podpoře pozemní armády muselo nasadit i letectvo a to by neznamenalo nic jiného než masivní intervenci, která by nutně vyvolala odezvu na mezinárodní scéně, přinejmenším v podobě zostření ekonomických sankcí, což Putinovi rozhodně nehraje do karet.

Lidovky.cz: Západ stále víc diskutuje také o vyzbrojování ukrajinské armády... 
Debata o možných dodávkách zbraňových systémů ukrajinským ozbrojeným silám není nic nového pod sluncem. Probíhá již delší dobu a nabývá dnes na intenzitě zejména ve Spojených státech. Smyslem takové pomoci není nic jiného než odstrašení další ruské agrese - učinit pokračování agrese proti Ukrajině pro Putina natolik nákladným, že od tohoto záměru nakonec upustí. Jedná se o vcelku logický krok, protože jestli může Putina něco zastavit, pak to nebudou jen mezinárodní sankce, ale v prvé řadě ukrajinský odpor. Domnívám se, že posílení obranných kapacit Ukrajiny - a nejen těch, urgentní je i finanční pomoc pro provedení politických a hospodářských reforem - není v rozporu se snahami o politické řešení konfliktu, ale naopak, je jeho nezbytným předpokladem. Pokud se Spojené státy k tomuto kroku skutečně odhodlají, je pravděpodobné, že je některé další členské země NATO budou následovat.

Ukrajinský voják na kontrolním stanovišti u Debalceve.
Ukrajinský tank projíždí polem u města Debalceve.
Děti z Debalceva.
Evakuovaní lidé z Debalceva čekají na oběd ve městě Svjatohirsk.

Problémem ale nemusí být jen obavy z eskalace konfliktu, jak zaznívají zejména v Evropě, kde je jakákoli reakce na ruskou agresi velice nepopulární, ale i riziko, že tím může dojít k rozdrobení dosud víceméně jednotného postoje Západu, což je to, s čím Putin asi nepočítal, když celé dobrodružství začínal.

ČTĚTE TAKÉ:

Lidovky.cz: A co může Putina přimět, aby ho ukončil? 
Politika Kremlu v posledních měsících je poměrně nečitelná a vysledovat motivaci kroků Ruska a jeho cíle je velice obtížné. Co vidíme, je, že ruská armáda zabírá území sousední země a udržuje v chodu ozbrojený konflikt, to vše doprovázeno jedním velkým lhaním. To pochopitelně komplikuje i možnosti jakéhokoli jednání. Nicméně bylo by naivní domnívat se, že ta agrese odezní sama od sebe. Aspoň z historie neznám žádný takový případ. Tak to bohužel nefunguje. Záleží tedy i na mezinárodním společenství, kam až Putin zajde. Myslím, že už čečenská kampaň nebo invaze do Gruzie ukázaly, že výkyvy veřejného mínění, mezinárodní právo nebo počty civilních obětí pro něho nepředstavují nepřekonatelné limity.

JAN ŠÍR

Jan Šír působí na Katedře ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd University Karlovy v Praze. Zabývá se bezpečnostním, politickým a energetickým vývojem nástupnických států bývalého Sovětského svazu.

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...