14. března 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Moderna v asanaci podruhé:
betonový Intercontinental i FF UK

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Právnická fakulta v Praze | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Právnická fakulta v Praze | foto: ČTK
V oblasti pražské asanace vzniklo do první světové války několik zajímavých staveb ve stylu moderny. Jim jsme se věnovali minule, dnes připomeneme další, z meziválečné a poválečné éry. Mnohé z nich se povedly, některé jsou ale spíš důkazem tápání svých tvůrců.


Asi nejvýraznější novostavbou v katastru Josefova je budova Filozofické fakulty Karlovy univerzity na Palachově náměstí. Vznikla sice až na přelomu dvacátých a třicátých let, nejde ale o žádnou avantgardní architekturu. Naopak, poněkud těžkopádné kamenné průčelí s vysokými sloupy je značně konzervativní.


Funkcionalisté se kdysi zlobili, že škola, která má vychovávat mimo jiné i teoretiky architektury, je tak usedlá. Na druhé straně je jí třeba přiznat, že prostor náměstí uzavírá důstojně – jako by tam patřila odjakživa. Autorem architektonického řešení byl pražský projektant Josef Sakař, který vytvořil své první stavby už na sklonku 19. století. Pro Karlovu univerzitu navrhl tzv. prozatímní budovu už o něco dříve, najdeme ji hned za Rudolfinem.


Filosofická fakulta v Praze

Před Sakařovou budovou měla být na Palachově náměstí umístěna socha Antonína Dvořáka dle vítězného soutěžního návrhu Josefa Wagnera a architekta Jana Sokola, k čemuž bohužel nedošlo. Plastika se dnes krčí zády k náměstí pod schodištěm do Rudolfina.

První republika přispěla do struktury Josefova ještě nenápadným činžovním domem č. 5 v ulici Elišky Krásnohorské, projektovaným Vladislavem Martínkem z městského stavebního úřadu, dále budovou bývalého ministerstva pro sjednocení zákonů – dnes průmyslovkou – v Dušní ulici od Emila Králíčka se zajímavou, plečnikovsky pojatou fasádou. Jedna stavba z tohoto období si ovšem zasluhuje více pozornosti.

Je jasně moderní, funkcionalistická, přesto svým členěním v daném prostředí výborně sedí. Jde o dostavbu synagogy ve Vězeňské ulici, kterou ve třicátých letech navrhl pražský architekt Karel Pecánek (dnes v ní sídlí ředitelství Židovského muzea). Ten měl bohaté zkušenosti s rekonstrukcemi památek i zakomponováním novostavby do historického kontextu, jak je patrné na jeho domě v malostranské ulici Tržiště, kde dnes sídlí hotel Aria.

Jeden autor: jeden úspěch a jedna prohra


A co poválečná éra? I ta přispěla velmi výrazně. Na místě části domovního bloku mezi ulicemi Pařížskou, 17. listopadu, Elišky Krásnohorské a Bílkovou, který byl zčásti zničen na konci války a zčásti zbourán v šedesátých letech, vyrostl mohutný hotel Intercontinental – zřejmě první pražská stavba amerického investora a vlastně takové pozdní dítko roku 1968.


Hotel Intercontinental

Mnozí míní, že budova ve stylu betonového brutalismu do jemného světa historismu a secese nepatří, ale já si myslím, že je to dobrá architektura. Velká hmota je vyvážena volným prostranstvím v sousedství. Cenné byly i interiéry hotelu, v nichž autoři Karel Filsak, Jan Bočan a další dali do kontrastu pohledový beton a historické kusy nábytku, stejně jako kultivovaná umělecká díla výtvarníků, kteří v následujících letech upadli v nemilost, například František Ronovský, Josef Klimeš, René Roubíček...

Svižný interiér byl v té době vskutku mimořádně zdařilý, bohužel už z něj mnoho nezbylo – dnes je hotel v podstatě tuctově zařízen. Všimněte si i romantického parčíku ponořeného pod terén směrem k nábřeží, i ten je malým mistrovským dílem.


ČTĚTE TAKÉ: Moderna v asanaci? Dorty v Pařížské i inspirace Vídní

Novotného kubistické domy v ulici E. Krásnohorské

Méně zdařilý už je další Filsakův hotel – dříve Budovatel, dnes President. Stavbu přímo na nábřeží Na Františku nezachránil ani keramický plášť, ani mohutná betonová plastika Josefa Klimeše v rámu na atice. Tato stavba už měřítko nábřežních paláců narušuje a pamětníka zejména mrzí, že nahradila kultivovaný prvorepublikový palác SIA architekta Františka Krásného, který tvořil vhodný protějšek Kotěrovy právnické fakulty – vida, i to je příklad meziválečné architektury!

Za příliš zdařilou nepovažuji ani administrativní budovu Mezinárodního svazu studentstva, která tvoří nároží ulici Pařížské a 17. listopadu. Stojí v místech, kde býval secesní dům architekta Jiřího Justicha, který ale vyhořel na konci války. Projekt Stanislava Hubičky (mj. autora architektonického řešení Nuselského mostu) se sice se sousedy vypořádává docela dobře, ale ve výsledku působí stavba, pokrytá kamennou opukovou mozaikou a eloxovanými kovovými prvky, v daném prostředí dost podivně. Hezký je ale reliéf Miloslava Chlupáče.

Dům je už léta prázdný a jsem zvědav, jestli nakonec přežije, nebo ustoupí nějaké novostavbě. Pokud se tak stane, doufám, že to bude dílo mimořádné, tak jak je mimořádná i tato lokalita.


Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz