Frakce Demokratická výzva, jejíž vznik uvnitř SZ iniciovala, by se měla stát platformou pro straníky i nezávislé, řekla Kuc. Subjekt by měl fungovat hlavně v době voleb. "Nejedná se ale o zakládání nějaké nové strany," zdůraznila.
Od nedělního večera, kdy republiková rada zelených rozhodla o vyloučení Kuchtové, poslankyň Olgy Zubové a Věry Jakubkové a mluvčího platformy MartinaČáslavky, dostala Kuchtová od některých svých bývalých stranických kolegů zprávy o tom, že chtějí vystoupit.
Podle ní by tak činit neměli, aby mohli dění ve Straně zelených ovlivňovat. O svém vystoupení ze SZ informoval člen zastupitelstva Prahy 1 Daniel Solis. "Tento krok považuji za svou mravní povinnost vůči svým voličům, kterým jsem se svou kandidaturou zavázal k plnění volebního programu Kvalita života," uvedl v tiskovém prohlášení.
Zelení se pod vedením Bursíka podle Solise odcizili svému původu, svým ideálům a programovým principům. Vyjádřit protest proti "totalitářským metodám vedení" se už v minulých týdnech rozhodlo odchodem ze strany nebo přerušením členství 20 zelených z Českolipska. Nelíbí se jim politika, kterou strana od loňského podzimu vede a kvůli níž se zelení v regionu rozštěpili, vadí jim i nedělní vyloučení čtyř rebelů strany, řekl Miloslav Lomič, jeden za zakládajících členů Strany zelených na Českolipsku. Sám svoje členství pozastavil.
Situaci ve straně kritizoval i někdejší krajský předseda liberecké organizace SZ, ekolog Jan Korytář. Odchodem to ale řešit nehodlá, podle něj by to nic nepřineslo. Chce počkat, jestli nové krajské vedení, které řídí od soboty Bursíkův náměstek František Pelc, bude stát o spolupráci se starými zelenými a členy, kteří podporují Demokratickou výzvu.
Demokratické poměry ve SZ se musí obnovit
Místopředseda jihočeské organizace Strany zelených, odkud Kuchtová pochází, Jiří Guth nezaznamenal, že by se někdo z rady krajské organizace či z dalších aktivních členů chystal k vystoupení ze strany. "Kdybych se o tom v předstihu dozvěděl, dotyčnému bych to rozmlouval. Myslím, že je lepší snažit se alespoň v jihočeské krajské organizaci udržet demokratické poměry a taktéž demokratickou cestou, tedy přesvědčením většiny členů SZ, je posléze obnovit i ve straně jako celku," uvedl.
Za paradox označil Guth fakt, že Bursík a další členové současného předsednictva se dostali před pěti lety k moci ve SZ díky činnosti Otevřené platformy. "Byla také institucionalizovanou frakcí a v podstatě usilovala o totéž jako Demokratická výzva," uvedl.
Olomoucký krajský předseda zelených a někdejší spolupracovník Kuchtové na ministerstvu školství Martin Tichý s vyloučením čtyř spolustraníků nesouhlasí. "Hlasoval jsem proti tomu, podpořili jsme jihočeský názor, že by se tak činit nemělo, protože to není dobrý krok. Teď se s tím musíme nějak popasovat, vystupovat ze strany by nebylo správným řešením," řekl.
|
TOPOLÁNEK: VYLOUČENÍ POSLANKYŇ ZE SZ PRÁCI VLÁDY NEZKOMPLIKUJE Za bulvární předseda vlády označil dotaz, zda může potvrdit či popřít slova svého vicepremiéra a šéfa SZ Martina Bursíka, že poslankyně drží "vládu pod krkem". "Ta otázka zní velmi bulvárně... já prostě na ni nehodlám odpovídat a nehodlám se nechat stáhnout do těchto vnitrostranických her Strany zelených," prohlásil premiér. Zubová s Jakubkovou v neděli novinářům řekly, že se i po vyloučení ze SZ pokládají za poslankyně vládní koalice. Topolánek by se však měl podle nich distancovat od Bursíkových vyjádření ohledně jejich údajného vydírání vlády, jinak prý zváží, zda vládu podržet při hlasování o důvěře či nedůvěře. Topolánek připomněl, že stav, kdy bylo se Zubovou a Jakubkovou jednáno individuálně už fakticky nějakou dobu trval. Obě poslankyně opustily klub zelených ve sněmovně už loni v listopadu a i to bylo důvodem, proč je v neděli republiková rada zelených ze strany vyloučila. Širšímu stranickému vedení, které ovládá Bursík, ale vadilo i angažmá obou poslankyň v řadách vnitrostranické opoziční frakce Demokratická výzva. ČTK |
