Do ulic moldavské metropole Kišiněv včera vyšlo podle odhadů pozorovatelů až 30 000 lidí, většinou mladých lidi, aby protestovalo proti 46procentnímu vítězství komunistů v nedělních parlamentních volbách. Původně poklidná demonstrace se zvrhla v riot, ničení a pálení. Podle státní televize Moldova 1 zemřela během riotu jedna žena.
Hněv řádícího davu se obrátil především na dvě významné instituce - na budovu parlamentu a na úřad prezidenta, na nějž někteří mladíci vyvěsili rumunskou vlajku.
Vítězství komunistů ale nebylo překvapivé, jejich předseda Vladimir Voronin vládne zemi již od roku 2001 a v Moldavsku má komunistická strana vysoké preference. Mezi jejich voliče patří především důchodci, lidé z venkova a významná ruská menšina.
Etničtí Rusové žiji především v Podněstří na východě země, které již od počátku devadesátých let Kišiněv nekontroluje a jež je pod silným vlivem Moskvy. Prezident Voronin se v loňském roce snažil s pomocí Ruska vyjednávat o sjednocení země, ale neúspěšně. Podmínkou Kremlu bylo například to, že Voronin nebude usilovat o vstup do NATO a přestane spolupracovat s prozápadní Ukrajinou a Gruzií.
Bezmoc se proměnila v riot
Jestliže v roce 1994 Moldavané odmítli připojení Moldavska k Rumunsku v referendu, včera lidé v ulicích oblečení do rumunských vlajek volali po jednotě s ním. Dospěla totiž generace, která se cítí být etnicky spjata s Rumuny, moldavština s rumunštinou jsou totiž vzájemně srozumitelné, a chce se vymanit z sféry vlivu Moskvy.
Demonstranti ve vítězství komunistů viděli posílení ruského vlivu v zemi a obávali se, že Voronin opustí od svého proevropského směřování, které začal v roce 2004. Mladí Moldavané totiž vidí cestu z ruské sféry v integraci v Evropské unii. Voronina mládež obviňuje, že se snaží integraci zabránit.
Obava z Moskvy a touha dostat se do Evropy, která nedošla naplnění, posléze z bezmoci propukla v divoké, nekontrolované řádění. "Mladí prostě ztratili trpělivost," řekl agentuře AFP jednadvacetiletý Andrej.
Moldavská policie neměla dostatek sil, aby ničení zabránila, jedné skupině mladých lidí se dokonce podařilo odzbrojit několik policejních těžkooděnců a navléct si jejich výstroj.
Mladí lidé v ulicích totiž volali nejčastěji vedle "Pryč s komunisty" heslo "Ať žije Evropa". Problematické by ovšem byly přístupové rozhovory, země se potýká s největší chudobou v Evropě, OSN ohodnotila rozvoj společnosti 113. příčkou z 179. Řešením by bylo právě připojení k Rumunsku, které je v EU od předloňska.
"Voronin je proti spojení s Rumunskem, přesto by to bylo lepší. Byli bychom v Evropě. Je třeba se sjednotit s Rumunskem, abychom se dostali do Evropy," myslí si mladý Andrej.
