Mor simulantů

Příznivci simulujících by si měli uvědomit, že se nízkopříjmová skupina pracujících jen začala chovat stejně jako ti průměrně a nadprůměrně zaplacení. Nechť si odpůrce reforem udělá u těch, kteří splácejí hypotéku, malou anketu s otázkou, kdy byli naposled nemocní.

 Ministru Nečasovi čísla v jeho prezentaci seděla: například v přídavcích na dítě či v příspěvcích na bydlení je vidět, že dávka je sice vyplácena méně lidem, ale ve větším objemu, čili opravdu potřební dostali víc. I statistiky ukazující poměr mezi příjmem zaměstnance s dětmi a bez dětí, případně mezi důchodem a průměrným čistým příjmem, byly sice podobně optimistické, ale protože nezohledňují inflaci, která nedopadá na všechny stejně, je nutno zmínit, že rodiny s dětmi či důchodci si sice nominálně polepšili, ale pocítili to výrazně méně.

Jenže za inflaci mohou celosvětově rostoucí ceny potravin a ropy, a nikoli Topolánek, případně Julínek, jak si myslí někteří v Lidovém domě. Reformátoři mají každopádně smůlu na okolnosti.