Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Moravané ke 'své' sněmovně nesměli. Prohlásili ji za ukradenou

Česko

  17:52
BRNO - Jsou asi jediní, kdo oslavují výročí sčítání lidu v roce 1991. Členové strany Moravané, její příznivci a další aktivisté je vidí jako symbol znovuvzkříšení Moravy, protože se v něm více než milion lidí přihlásil k moravské národnosti. U příležitosti devatenáctého výročí sčítání se dnes neúspěšně pokusili zapálit svíčky u budovy někdejší moravské zemské sněmovny v Brně, v níž dnes sídlí Ústavní soud. Nesměli.

Zástupci strany Moravané a její příznivci si připomněli 19. výročí sčítání lidu, při němž se více než milion lidí přihlásil k moravské národnosti foto: Miloš Šenkýř, Lidové noviny

Zákon totiž zakazuje shromáždění sto metrů od budovy soudu, a byť se shromáždění zúčastnily asi čtyři desítky aktivistů, policisté je k budově nepustili. Několik svíček protestující zapálili u ohrady, která obklopuje opravovanou silnici před budovou soudu. I ty ale policisté zhasli. "Ukradli nám ji," znělo ve vztahu k budově někdejší sněmovny z davu s prapory v barvách Moravy a s moravskými znaky. "Vraťte ji," volali účastníci. A odešli svůj průvod Brnem zakončit na Moravské náměstí. To až do roku 1989 neslo název náměstí Rudé armády a nové označení dostalo právě snahou příznivců obnovy moravské samosprávy, ovšem jako části Československé republiky.

Zákaz zástupci Moravanů kritizovali. "Jde totiž o budovu Moravské zemské sněmovny, která byla stejně jako všechen ostatní majetek Markrabství moravského ukradena Československem a je nadále okupována institucemi státu jiného národa," prohlásil předseda strany Jiří Svatopluk Novotný v písemném prohlášení.

Kolemjdoucí se jen dívali, co se děje. "Chtěl bych si napsat moravskou národnost příští rok při sčítání. Ale tohle mne zaráží a vadí mi to. Není to už ani tak pitoreskní, jako spíš shazující," svěřil se LN starší muž vystupující z tramvaje. Také další diskutovali o tom, že jsou sice hrdí na to, že jsou z Moravy, výroky strany podle nich ale straně ubližují. "Nikdo se nechce trhnout, takhle na nás budou hledět jako na šašky," poznamenala další z přihlížejících.

Strana Moravané dlouhodobě usilovala o změnu uspořádání republiky a větší podíl peněz z daní ve prospěch regionů. Její podpora ale klesá. Ve volbách v roce 1990 se tehdejší Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko stalo v České národní radě třetím nejsilnějším uskupením po OF a komunistech a ve federálním parlamentu dokonce pomohlo prosadit deklaraci o tom, že zrušení Moravskoslezské země v roce 1949 bylo nesprávné. Označilo jej za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokratickocentralistické praxi, který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti. Už v roce 1996 ale ztratily moravské strany jakékoli zastoupení v parlamentu. Ve volbách končívají pod jedním procentem hlasů. Moravské strany totiž po smrti svého někdejšího charismatického předáka Boleslava Bárty bojovaly roky s roztříštěností, změnami názvů a zkratek. Tyto problémy na konci roku 2005 ukončilo sloučení zbývajících uskupení v jeden subjekt s názvem Moravané, ale návrat situace ze začátku 90. let nenastal.

Sčítání lidu v roce 1991 byl výrazný symbol snah o znovuvzkříšení Moravy, k moravské národnosti se přihlásilo 1 362 313 lidí. Sčítání o deset let později dopadlo jinak - moravskou národnost do archů uvedlo 380 474 lidí. Další sčítání se má uskutečnit příští rok. Moravané požadují, aby byla nabídka národností s konkrétním uvedením výběru včetně moravské národnosti.