Suma požadovaná za vstupenku na páteční představení zaskočila i ministra kultury Alexandra Avdějeva, i když podle nabídky internetového prodejce šlo o prominentní lístek do přízemí a vstupenka na "bidýlko" byla k mání už za 90 tisíc rublů. Vyšponované ceny zřejmě odpovídají významu chvíle, o které ruské televize v předstihu referují jako o "události planetárního významu".
Hlediště s pozlaceným obložením loží
Divadlo, zvané prostě "Bolšoj", ve své dlouhé historii zažilo už tolik skandálů, že jistě ustojí i aférku z poslední chvíle. Ředitel Anatolij Iksanov už vše smetl ze stolu jako pouhou "fámu": slavnostní znovuotevření se přeci odehraje v režii prezidentské kanceláře jako "státní svátek", do hlediště se bude možné dostat jen na pozvánku, a tak se prý v předprodeji žádné lístky ani objevit nemohly.
Na každé představení 396 chudých studentů
Kritiku cenové politiky ředitel odzbrojil prohlášením, že napříště bude na jakékoliv představení 396 lístků, skoro čtvrtinu z přibližně 1700 míst v hledišti, prodávat po 100 rublech, hlavně nemajetným studentům.
Jako první premiéru po úvodním galakoncertu chystá scéna "na dušičky" operu Ruslan a Ludmila Michaila Glinky. Na rozdíl od většiny oper totiž dílo "otce" ruské klasické hudby nekončí tragicky, ale má "happy end", kdy se Ludmila probouzí v Ruslanově náručí.
Šťastný konec má mít hlavně rekonstrukce, která vyšla na 24 miliard rublů (asi 14 miliard Kč), mnohem dráže, než se počítalo, a protáhla se o tři roky. Ale divadlo již při exkurzích před znovuzahájením provozu ukazuje, že gigantická suma nepřišla vniveč - a o prohlídku projevily zájem nejen stovky domácích a zahraničních novinářů, ale třeba i delegace ruské špionáže SVR.
Přispěli i Češi
"Bolšoj" nyní opět září dávným leskem. Svou troškou přispěli i čeští skláři; firma Preciosa se podle svého moskevského zástupce Antonína Francouze podílela subdodávkami hlavně do Malého sálu.
Díky rekonstrukci, zahrnující i vybudování podzemního sálu pro komorní koncerty či pod střechou nové zkušebny kopírující rozměry jeviště, se plocha divadla zdvojnásobila, i když rekonstrukce stavby z roku 1825 připravila řediteli Iksanovovi mnoho bezesných nocí. Cosi podobného "Bolšoj" zažil snad jen po požáru v březnu 1853, kdy zůstaly stát jen vnější zdi. Tehdejší rekonstrukce trvala tři roky.
Detail výzdoby jednoho ze salónků
Na obnovu interiérů, poničených v dobách, kdy v divadle řečníval komunistický diktátor Josif Stalin, oznamovala se tu Leninova smrt či přijímala první sovětská ústava, potřebovaly stovky restaurátorů roky ruční práce. Stavba metra v 30. letech minulého století sice divadlu přidala injekce betonu, ale akustika v hlavním sále se tím natolik zhoršila, že divadlo kleslo z první až na 55. příčku v světovém žebříčku operních scén. Nyní je akustika opět perfektní, což podle mluvčího generálního dodavatele Michaila Sidorova potvrdila nejen komise UNESCO, ale i věhlasný pěvec Placido Domingo.
